2007
Mark Juergensmeyer. Teror v mysli Boží: globální vzestup náboženského násilí (recenze)
KLAPETEK, MartinZákladní údaje
Originální název
Mark Juergensmeyer. Teror v mysli Boží: globální vzestup náboženského násilí (recenze)
Název anglicky
Mark Juergensmeyer. Terror in the Mind of God: The Global Rise of Religious Violence (Book review)
Autoři
KLAPETEK, Martin
Vydání
Studia theologica, Olomouc, Univerzita Palackého v Olomouci, 2007, 1212-8570
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
60300 6.3 Philosophy, Ethics and Religion
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
Klíčová slova anglicky
religion, violence, terror, sociology of religion
Změněno: 30. 10. 2008 21:54, Mgr. Martin Klapetek, Ph.D.
Anotace
V originále
V letošním roce vydalo brněnské Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK) v rámci své edice Politika a náboženství knihu významného amerického sociologa náboženství prof. Marka Juergensmeyera Teror v mysli boží: globální vzestup náboženského násilí. Autor, který je vedoucím katedry globálních a mezinárodních studií na Kalifornské univerzitě v Santa Barbaře, se zde stejně jako ve svých předchozích textech zabývá komplikovaným vztahem různorodých náboženských systémů, globalizace a násilí. Původně vyšla kniha ve Spojených státech již v roce 2000 a ihned vzbudila svým tématem i způsobem argumentace velký zájem laické i odborné veřejnosti. Zaujala novým pohledem na propojení náboženství a násilí, které se jasně podepisuje na vnitřní logice náboženského terorismu v dnešním globalizovaném světě (např. Severní Irsko, Francie, Egypt Blízký Východ, Indonézie, Japonsko, USA atd.). Kvalitní překlad Tomáše Suchomela již vychází z přepracované verze knihy z roku 2003, jež zohledňuje nové události útoku na World Trade Center v New York City a sídlo amerického ministerstva obrany Pentagon ve Washington D.C. z 11. září 2001. V Předmluvě k přepracovanému vydání (s. 9n) Juergensmeyer výstižně shrnuje své odborné zájmy, které ho k sepsání knihy vedly a nakonec také vlastní jádro jeho přínosného textu. Náboženství se při násilných činech stávají zdrojem politické totožnosti a ospravedlnění mstivé ideologie. Terorismus je zde chápán spíše jako určité formy veřejného jednání než jako aspekt politické strategie. Jedná se tedy o symbolická vyjádření, jejichž účelem je poskytnout pocit (nebo spíše iluzi) moci jinak zoufalým společenstvím. Klíčový význam náboženství v těchto procesech se projevuje v ospravedlnění zabíjení lidí a poskytnutí obrazu „kosmické války“ mezi Dobrem a Zlem. Takto se aktérům umožňuje věřit v jejich roli ve velkém duchovním dramatu. Náboženství zde nejsou příčinou násilí, ale poskytují symboly a mravní zásady, které umožňují provádět akty teroru (hrůzy). Podle autora se v tomto projevuje doslova revoluční charakter náboženství, neboť poskytují ideologické zdroje alternativního pohledu na veřejný řád a na co je zde důležité poukázat: v jeho různorodých podobách. Juergensmeyerova práce se tak jistě stane vyhledávaným titulem pro laické i odborné čtenáře, kteří se chtějí relevantně zabývat problematikou současných forem terorismu, či vztahu náboženství a politiky.