2007
Obrazová data dálkového průzkumu Země v kartografických produktech
KEPRTOVÁ, KateřinaZákladní údaje
Originální název
Obrazová data dálkového průzkumu Země v kartografických produktech
Název česky
Obrazová data dálkového průzkumu Země v kartografických produktech
Název anglicky
Image data in cartographic products
Autoři
Vydání
Bratislava, Súčasné trendy v kartografii, Zborník referátov 17. kartografickej konferencie, od s. 120-124, 209 s. 2007
Nakladatel
Kartografická spoločnosť Slovenskej republiky
Další údaje
Typ výsledku
Stať ve sborníku
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Označené pro přenos do RIV
Ne
Organizační jednotka
Přírodovědecká fakulta
ISBN
978-80-89060-11-5
Klíčová slova anglicky
remote sensing, image data, cartographic products
Změněno: 10. 9. 2007 11:04, Mgr. Kateřina Fárová, Ph.D.
Anotace
V originále
Obrazová data dálkového průzkumu Země (DPZ) se stala v poslední době častou součástí kartografických produktů jak v digitální tak v analogové podobě (Google Maps/Earth, družicové atlasy apod.). V předloženém příspěvku je podán přehled o tom, jaká obrazová data jsou v kartografických produktech nejčastěji využívána, zejména s ohledem na jejich prostorové a spektrální rozlišení a použití barevných a pseudobarevných syntéz. Pro usnadnění orientace pro uživatele těchto kartografických děl jsou obrazová data často doplněna dalšími obsahovými prvky. Ve valné většině jde o vektorové vrstvy, které doplňují zejména ty prvky fyzicko-geografické a socio-ekonomické sféry, které na družicových a leteckých snímcích zanikají – tedy především říční síť, komunikace, méně často i reliéf, hranice intravilánu apod. Oproti běžným kartografickým dílům mají ale vektorové vrstvy na obrazovém podkladě jiné vlastnosti co do barevnosti, způsobu vyjádření apod. Velkou roli zde hraje průhlednost, která na mapách bez obrazového podkladu není téměř využívána. Zvláštním způsobem je zobrazován i popis, který by při použití klasických prostředků zanikl. Cílem příspěvku je analyzovat a zhodnotit způsoby kartografického vyjadřování na kartografických produktech, jejichž součástí jsou obrazová data. V závěru je diskutováno označení takových kartografických produktů jako „mapa“ vzhledem k definici mapy jako takové.