SVOBODA, Marek, Jana KLEINOVÁ, Marián HAJDÚCH, Silvie BLAŽKOVÁ, Nina HEJLOVÁ, Katarína PETRÁKOVÁ, Jiří LIPERT, Lenka RADOVÁ, Libor HANÁK a Rostislav VYZULA. Využití vyšetření chemorezistence MTT testem u chronické B-lymfatické leukémie (B-CLL). In II. Dny diagnostické, prediktivní a experimentální onkologie. 1. vyd. Olomouc: Sekce diagnostické a prediktivní onkologie České onkologické společnosti, 2006. s. 18. ISBN 80-239-8240-0.
Další formáty:   BibTeX LaTeX RIS
Základní údaje
Originální název Využití vyšetření chemorezistence MTT testem u chronické B-lymfatické leukémie (B-CLL)
Název česky Využití vyšetření chemorezistence MTT testem u chronické B-lymfatické leukémie (B-CLL)
Název anglicky The use of MTT chemosensitivity/chemoresistance testing in B-CLL (chronic lymphocytic leukaemia) to individualise the patients cancer treatment.
Autoři SVOBODA, Marek (203 Česká republika, garant), Jana KLEINOVÁ (203 Česká republika), Marián HAJDÚCH (203 Česká republika), Silvie BLAŽKOVÁ (203 Česká republika), Nina HEJLOVÁ (203 Česká republika), Katarína PETRÁKOVÁ (703 Slovensko), Jiří LIPERT (203 Česká republika), Lenka RADOVÁ (203 Česká republika), Libor HANÁK (203 Česká republika) a Rostislav VYZULA (203 Česká republika).
Vydání 1. vyd. Olomouc, II. Dny diagnostické, prediktivní a experimentální onkologie, s. 18-18, 2006.
Nakladatel Sekce diagnostické a prediktivní onkologie České onkologické společnosti
Další údaje
Originální jazyk čeština
Typ výsledku Stať ve sborníku
Obor 30200 3.2 Clinical medicine
Stát vydavatele Česká republika
Utajení není předmětem státního či obchodního tajemství
Organizační jednotka Lékařská fakulta
ISBN 80-239-8240-0
Klíčová slova anglicky chemoresistance; chemosensitivity; in vitro testing; chronic lymfocytic leukemia
Štítky chemoresistance, chemosensitivity, chronic lymfocytic leukemia, in vitro testing
Příznaky Recenzováno
Změnil Změnil: prof. MUDr. Marek Svoboda, Ph.D., učo 19402. Změněno: 14. 10. 2007 11:06.
Anotace
Úvod: B-CLL je charakterizována jako lymfoproliferativní onemocnění relativně nízké malignity, nicméně s velmi variabilním průběhem. Charakter onemocnění, věk, četné interkurence a předléčenost nás často staví před otázku, kdy zahájit terapii progredujícího onemocnění a jaký léčebný režim zvolit. Za účelem stanovení vhodného léčebného režimu jsme opakovaně využili možnost in-vitro testovat chemosenzitivitu/chemorezistenci populace maligních B-lymfocytů pomocí MTT testu (MTT, 3-4,5-dimethylazol-2-yl-2,5-diphenyl tetrazolium). V průběhu naší přednášky bude demonstrováno několik případů pacientů s B-CLL, u kterých byla predikce chemosenzitivity pomocí MTT testu použita. Jako příklad vybíráme kazuistiky: Případ č.1 Pacient R. R., r.n.1940, s B-CLL diagnostikovanou v roce 1994 jako klinické stadium I, dle Raie. Pro progresi choroby byl pacient v roce 1998 léčený chemoterapií Leukeran+Prednison, s efektem stabilizace nemoci (SD). V 09/2005 došlo k další a výrazné progresi (PD) onemocnění, která se projevila generalizovanou lymfadenopatií, hepatosplenomegalií, infiltrací kostní dřeně nad 50 %, leukocytózou nad 200x109/l, anémií G2 a trombocytopenií G2. U pacienta byla dne 10. 11. 2005 zahájena 1. série chemoterapie v režimu CHOP, při laboratorních hodnotách: leu 203x109/l. Před 2.sérií chemoterapie onemocnění nejevilo žádné známky regrese (klinicky stacionární lymfadenopatie, hodnoty leu 214,9x109/l). Proto byl před zahájením 2. série proveden odběr periferní krve na vyšetření chemorezistence leukocytární frakce buněk MTT testem. Výsledek testu prokázal in vitro senzitivitu leukocytů pouze k fludarabinu (EC = 0,31 ug/ml - koncentrace, při které přežívá 50 % nádorových buněk; Cmax/%PB 20/0% - maximální testovaná koncentrace/% přežívajících buněk), částečnou vnímavost k vinkristinu, vepesidu a k mitoxantronu, a rezistenci k prednisolonu, dexametazonu, k daunorubicinu. Na základě těchto výsledků byla provedena změna režimu chemoterapie na fludarabin, který byl pacientovi podáván v monoterapii. Po první sérii fludarabinu došlo k poklesu leukocytózy o 50 % a po třetí sérii byla hodnota leukocytů 11,27x109/l. Po třetí sérii byla chemoterapie přerušena a její efekt dosud přetrvává. Případ č. 2 Pacientka A. M., r.n. 1922, B-CLL/ SCLL diagnostikována v roce 1992 jako klinické stádium IV.A, dle Ann Arbor klasifikace. Do roku 2004 pacientka pro progresi choroby absolvovala více než 7 linií chemoterapie. Léčba probíhala vždy s komplikacemi a efekt léčby byl nejčastěji v podobě stabilizace choroby (SD). U pacientky byla vzhledem k dobrému fyzickému stavu navržena léčba chemoterapií v režimu VAD. Před zahájením chemoterapie byl proveden MTT test. Výsledek testu prokázal in vitro mimořádnou vnímavost leukocytů k dexametazonu (EC50 < 0,0002 ug/ml; Cmax/%PB 6/22,9 %), a dále k prednisolonu (EC50 = 0,024 ug/ml; Cmax/%PB 242,4/14,8%) a rezistenci k vepesidu a dalším cytostatikům. Na základě těchto výsledků byla provedena změna režimu léčby na dexametazon, který byl pacientce podáván od 11/2004 pulzně v monoterapii. Již po první sérii hormonoterapie došlo k poklesu leukocytózy z 214,2x109/l na 53,73x109/l, a uvedený efekt přetrval až do 03/2006. Po celou dobu léčby byla pacientka bez významnějších nežádoucích účinků, její fyzický stav a aktivita zhodnocené Karnofskiho indexem přesahovaly 80%. Bohužel, pacientka umírá v březnu 2006 v důsledku akutní kampylobakterové enteritidy. Závěr: B-CLL reprezentuje maligní onemocnění snadno dostupné k laboratorním analýzám. V indikovaných případech je proto za účelem individualizace protinádorové léčby pacienta možné s úspěchem použít metodu in-vitro testování chemorezistence pomocí MTT-testu
Anotace anglicky
Introduction: B-CLL is disease with a comparatively low malignity, which can, however, have a very variable course. Traditional prognostic systems (Rais or Binets classifications, chromosomal aberrations, mutation status of IgVH, ZAP-70, CD38), do not predict the chemosensitivity of the disease to the individual cytostatitics and corticosteroids. Because of the character of B-CLL and the patients characteristics (age, frequent intercurrences, previous treatments) a dilemma often occurs whether to start the therapy and which regimen is to be chosen from a variety of cytostatics with a high risk of complications and side effects. Methods and Results: To establish the proper treatment in justified cases, chemosensitivity/chemoresistance of the malignant B-cell population could be tested using in-vitro MTT-test (MTT, 3-4.5-dimethylasole-2-yl-2.5-diphenyl-tetrazolium). Two of presented cases will be given as a model example: Case 1: Man, born in 1940, in whom B-CLL was identified as clinical stage-I in 1994. In September 2005, another significant progression occurred and series 1st of chemotherapy in the CHOP regimen was started, the laboratory values being: leukocytes 203x109/l, lymphocytes 156x109/l. Before the series 2nd no signs of regression could be observed and the values being: leukocytes 214.9x109/l, lymphocytes 163.7x109/l. Therefore, peripheral blood was taken to examine the chemoresistance of leukocytic fraction of cells by the MTT-test. The test result proved the chemosensitivity only to fludarabine (EC50=0.31ug/ml, i.e the concentration in which 50% cancer cells survive; Cmax/%SC=20/0% - maximal tested concentration/%-surviving cells), a partial sensitivity to vincristine, etoposide and a resistance to prednisolone (EC50>0.2424ug/ml, Cmax/%SC=242.4/85.4%), dexamethasone (EC50=0.503ug/ml; Cmax/%SC=5/16.4%), daunorubicine (EC50>2ug/ml; Cmax/%SC=2/63.2%) and others. Based on these results, the chemotherapy was changed to fludarabine-monotherapy. The fludarabine series 1st resulted in the decrease of leukocytosis by 50%. After the series 3rd, the leukocytes value was 11.27x109/l, chemotherapy was interrupted and its effect persists. Case 2: Woman, born in 1922, in whom B-CLL was identified as a clinical stage-IV in 1992. Until 2003 the patient underwent treatment by 8 chemotherapy regimens and chemotherapy was always accompanied with complications and short stabilisation of the disease. Thanks to her good PS, the patient was proposed to undergo chemotherapy in the VAD regimen. Before the chemotherapy was started, the MTT-test was performed. The result proved an exceptional sensitivity of leukocytes to dexamethasone (EC50<0.0002ug/ml; Cmax/%SC=6/22.9%), a partial sensitivity to daunorubicine (EC50=0.02ug/ml; Cmax/%SC=2/5.26%) and fludarabine (EC50=0.521ug/ml; Cmax/%SC=20/10%) and a resistance to prednisolone (EC50=0.024ug/ml; Cmax/%SC=242.4/14.8%) and other cytostatics. Based on these results, the treatment regimen was changed for dexamethasone-monotherapy, which was started in November 2004. The first series of hormonal therapy caused a decrease of leukocytosis from 214.2x109/l to 53.73x109/l and this state persisted until March 2006. During all the treatment, the patient did not have any undesirable side effects; her physical condition and activity by the Kamofski index exceeded 80%. Unfortunately, the patient died in March 2006 as a result of dehydration associated with an acute campylobacterial enteritis. Conclusion: B-CLL represents a malignant disease which is easily accessible for laboratory analyses. Therefore, in justified cases, in vitro testing of chemoresistance/chemosensitivity can be successfully used to individualise the patients cancer treatment.
VytisknoutZobrazeno: 28. 10. 2020 18:47