Stupňovací spojovací prostředky v barokní češtině

KOSEK, Pavel. Stupňovací spojovací prostředky v barokní češtině. Listy filologické. Praha: Filozofický ústav AV ČR, 2007, roč. 130, 1-2, s. 61-87, 26 s. ISSN 0024-4457.

Základní údaje

Originální název

Stupňovací spojovací prostředky v barokní češtině

Název česky

Stupňovací spojovací prostředky v barokní češtině

Název anglicky

Intensifying/ Gradational Conjuctions in the Czech Language of the Baroque Period

Autoři

KOSEK, Pavel

Vydání

Listy filologické, Praha, Filozofický ústav AV ČR, 2007, 0024-4457

---

Další údaje

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Označené pro přenos do RIV

Ne

Organizační jednotka

Filozofická fakulta

UT WoS

000261203400004

Klíčová slova anglicky

Baroque Czech, development of the Czech language, intensifying/ gradational conjunction,

Příznaky

Mezinárodní význam, Recenzováno

---

Anotace

V originále

Analysing selected several baroque texts (mostly from the sphere of fiction), grammar books and dictionaries, I have come to the conclusion that in Baroque Czech some expressions are usually considered intensifying/gradational by the traditional Czech syntactic theories. I/ Conjunctions: 1. simple (ie consisting of only one part; “jednodílné”) ano, ba; anobrž, nýbrž (rarely having the intensifying meaning, mostly adversative); 2. partioned (ie pair of conjunctions which work together to coordinate two items ”různovětné”): netoliko/ nejen(om)/ nercili/ neřkuli(c) – ale/ nýbrž/ anobrž/ alebrž/ než/ ano/ ani (similarly to the Latin pattern non solum/ non tantum/ non modo – sed etiam/ verum etiamthe Czech structure is lexically variable). II/ Modifiers (usually following the conjunctions): 1. adverbial expressions nad to/ nadto, k tomu; 2. expressions containing the feature of quantity/intensity: více/ víceji, spíše, mnohém; 3. Emphasizing particles: i, ani, také, ještě. In Baroque Czech the conjunction natož and the modifier navíc are not used at all. The expression dokonce in most cases keeps its original quantitative/ totalising meaning. Analysing the Baroque Czech conjunctions, I have noticed that with regard to their meaning this intensifying expressions group does not share any common specific intensifying feature with one another, ie they do not form a homogeneous group in this respect. In my analysis I have also found out that in the medieval period the influence of the German syntax on the Czech syntax has increased: 1/ The German affirmative ja that changed into an intensifying conjunction also influenced the Czech affirmative ano, ba, which become an intensifying conjunction as well. 2/ Similarly, the German nicht allein – sondern inspired the expansion of the Czech conjunction nýbrž into netoliko/ nejen(om) – nýbrž.

Česky

V barokních památkách se běžně vyskytují výrazy, jež bývají považovány za stupňovací. Podle funkce je lze rozdělit na dvě skupiny: I/ výrazy spojovací: 1. ano, ba; anobrž, nýbrž (v menší míře, převážně je to již prostředek odporovací); 2. netoliko/ nejen(om)/ nercili/ neřkuli(c) – ale/ nýbrž/ anobrž/ alebrž/ než/ ano/ ani; II/ výrazy modifikující: 1. adverbiální výrazy nad to/ nadto, k tomu; 2. výrazy obsahující rys kvantita/ intenzita: více/ víceji, spíše, mnohém; 3. vytýkací částice: i, ani, také, ještě. V případě asyndetického spojení mohou modifikující výrazy plnit roli spojovacího výrazu, přitom si však uchovávají svou sémantickou výlučnost (zejména je to patrné na výrazech nad to/ nadto, k tomu). Na rozdíl od nové češtiny se v barokním období ještě neužívá spojovací prostředek natož a modifikující výraz navíc; v nové češtině běžný stupňovací výraz dokonce si převážně uchovává svůj původní kvantitativní/ totalizující význam. V barokním období nebylo ještě ustáleno lexikální obsazení různovětného spojovacího výrazu netoliko/ nejen(om)/ nercili/ neřkuli(c) – ale/ nýbrž/ anobrž/ alebrž/ než/ ano/ ani. Tato mimořádná tvarová neustálenost naznačuje, že v tomto případě nejde o „čistou“ různovětnou spojku, spíše prostředek realizující textové spojení. Zejména první komponent netoliko/ nejen(om) nemá status preparativního spojkového výrazu, nýbrž si uchovává charakter vytýkací částice. Z těchto důvodů se zřejmě neprosazuje forma nercili/ neřkuli(c), která vytýkací funkci primárně