Stupňovací spojovací prostředky v barokní češtině

KOSEK, Pavel. Stupňovací spojovací prostředky v barokní češtině (Intensifying/ Gradational Conjuctions in the Czech Language of the Baroque Period). Listy filologické. Praha: Filozofický ústav AV ČR, 2007, vol. 130, 1-2, p. 61-87, 26 pp. ISSN 0024-4457.

Basic information

Original name

Stupňovací spojovací prostředky v barokní češtině

Name in Czech

Stupňovací spojovací prostředky v barokní češtině

Name (in English)

Intensifying/ Gradational Conjuctions in the Czech Language of the Baroque Period

Authors

KOSEK, Pavel

Edition

Listy filologické, Praha, Filozofický ústav AV ČR, 2007, 0024-4457

---

Other information

Type of outcome

Článek v odborném periodiku

Confidentiality degree

není předmětem státního či obchodního tajemství

Organization unit

Faculty of Arts

UT WoS

000261203400004

Keywords in English

Baroque Czech, development of the Czech language, intensifying/ gradational conjunction,

Tags

International impact, Reviewed

---

Abstract

V originále

Analysing selected several baroque texts (mostly from the sphere of fiction), grammar books and dictionaries, I have come to the conclusion that in Baroque Czech some expressions are usually considered intensifying/gradational by the traditional Czech syntactic theories. I/ Conjunctions: 1. simple (ie consisting of only one part; “jednodílné”) ano, ba; anobrž, nýbrž (rarely having the intensifying meaning, mostly adversative); 2. partioned (ie pair of conjunctions which work together to coordinate two items ”různovětné”): netoliko/ nejen(om)/ nercili/ neřkuli(c) – ale/ nýbrž/ anobrž/ alebrž/ než/ ano/ ani (similarly to the Latin pattern non solum/ non tantum/ non modo – sed etiam/ verum etiamthe Czech structure is lexically variable). II/ Modifiers (usually following the conjunctions): 1. adverbial expressions nad to/ nadto, k tomu; 2. expressions containing the feature of quantity/intensity: více/ víceji, spíše, mnohém; 3. Emphasizing particles: i, ani, také, ještě. In Baroque Czech the conjunction natož and the modifier navíc are not used at all. The expression dokonce in most cases keeps its original quantitative/ totalising meaning. Analysing the Baroque Czech conjunctions, I have noticed that with regard to their meaning this intensifying expressions group does not share any common specific intensifying feature with one another, ie they do not form a homogeneous group in this respect. In my analysis I have also found out that in the medieval period the influence of the German syntax on the Czech syntax has increased: 1/ The German affirmative ja that changed into an intensifying conjunction also influenced the Czech affirmative ano, ba, which become an intensifying conjunction as well. 2/ Similarly, the German nicht allein – sondern inspired the expansion of the Czech conjunction nýbrž into netoliko/ nejen(om) – nýbrž.

In Czech

V barokních památkách se běžně vyskytují výrazy, jež bývají považovány za stupňovací. Podle funkce je lze rozdělit na dvě skupiny: I/ výrazy spojovací: 1. ano, ba; anobrž, nýbrž (v menší míře, převážně je to již prostředek odporovací); 2. netoliko/ nejen(om)/ nercili/ neřkuli(c) – ale/ nýbrž/ anobrž/ alebrž/ než/ ano/ ani; II/ výrazy modifikující: 1. adverbiální výrazy nad to/ nadto, k tomu; 2. výrazy obsahující rys kvantita/ intenzita: více/ víceji, spíše, mnohém; 3. vytýkací částice: i, ani, také, ještě. V případě asyndetického spojení mohou modifikující výrazy plnit roli spojovacího výrazu, přitom si však uchovávají svou sémantickou výlučnost (zejména je to patrné na výrazech nad to/ nadto, k tomu). Na rozdíl od nové češtiny se v barokním období ještě neužívá spojovací prostředek natož a modifikující výraz navíc; v nové češtině běžný stupňovací výraz dokonce si převážně uchovává svůj původní kvantitativní/ totalizující význam. V barokním období nebylo ještě ustáleno lexikální obsazení různovětného spojovacího výrazu netoliko/ nejen(om)/ nercili/ neřkuli(c) – ale/ nýbrž/ anobrž/ alebrž/ než/ ano/ ani. Tato mimořádná tvarová neustálenost naznačuje, že v tomto případě nejde o „čistou“ různovětnou spojku, spíše prostředek realizující textové spojení. Zejména první komponent netoliko/ nejen(om) nemá status preparativního spojkového výrazu, nýbrž si uchovává charakter vytýkací částice. Z těchto důvodů se zřejmě neprosazuje forma nercili/ neřkuli(c), která vytýkací funkci primárně