2007
Kompenzují nové léky vliv cytogenetických negativních prognostických markerů u pacientů s mnohočetným myelomem?
ZAORALOVÁ, Romana, Henrieta GREŠLIKOVÁ, Hana FILKOVÁ, Pavel NĚMEC, Petr KUGLÍK et. al.Základní údaje
Originální název
Kompenzují nové léky vliv cytogenetických negativních prognostických markerů u pacientů s mnohočetným myelomem?
Název anglicky
Do the "new drugs" antagonize the impact of unfavourable cytogenetic markers in multiple myeloma?
Autoři
ZAORALOVÁ, Romana, Henrieta GREŠLIKOVÁ, Hana FILKOVÁ, Pavel NĚMEC, Petr KUGLÍK, Alexandra OLTOVÁ, Luděk POUR, Andrea KŘIVANOVÁ, Marta KREJČÍ, Zdeněk ADAM, Jana SMEJKALOVÁ a Roman HÁJEK
Vydání
1. vydání. Olomouc, Sborník abstrakt, XXI. Olomoucké hematologické dny s mezinárodní účastí, s. 18-18, 2007
Nakladatel
nakladatelství Rubico
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Stať ve sborníku
Obor
Genetika a molekulární biologie
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Organizační jednotka
Lékařská fakulta
ISBN
978-80-7346-078-5
Klíčová slova anglicky
multiple myeloma; "new drugs"; cytogenetics; cIg FISH
Štítky
Změněno: 30. 6. 2008 10:00, Mgr. Romana Zaoralová
V originále
Mnohočetný myelom (MM je zhoubné onemocnění způsobené maligní transformací B-buňky, její klonální proliferací a akumulací vzniklé populace myelomových buněk v kostní dřeni. Tyto buňky se vyznačují výraznou genetickou nestabilitou. Výskyt chromozomových změn v myelomových buňkách je důležitým faktorem při stanovení prognózy a dalšího léčebného postupu. V naší studii jsme se zaměřili na čtyři nejvýznamnější chromozomové aberace studované v maligních plazmatických buňkách MM: deleci 13q14 (RB1 gen), translokaci IgH - t(4;14), deleci 17p13 (gen TP53) a amplifikace 1q21 (gen CKS1). Cílem studie bylo zjistit, jestli tyto vybrané chromozomové aberace působí jako negativní prognostické faktory také u pacientů léčených Velcadem (bortezomib) nebo thalidomidem. Do naší studie byla zahrnuta skupina 42 pacientů s MM s těmito klinickými parametry: Průměrný věk pacientů byl 63,7 let (SD=9,4), ve skupině bylo 57 % mužů (24/42). 12 % pacientů (5/42) se nacházelo v klinickém stádiu IA, 26 % (11/42) ve stádiu IIA, 60 % (25/42) ve stádiu IIIA a 1 pacient byl ve stádiu IIIB. 69 % pacientů (29/42) bylo v prvním relapsu, 24 % (10/42) ve druhém a zbývajících 7 % pacientů (3/42) bylo ve třetím relapsu. 85 % pacientů (36/42) dostalo nejméně čtyři cykly terapie. 64 % pacientů (27/42) dosáhlo během doby sledování nejméně částečné léčebné odpovědi (PR). Průměrná doba sledování byla 11.0 měsíců (SD = 5.3 měs). S narůstající dobou sledování jsou průběžně vyhodnocována další data pacientů. K identifikaci plazmatických buněk v kostní dřeni používáme metodu detekce cytoplazmatických imunoglobulinů v kombinaci s technikou FISH (cIg-FISH). Výsledky cytogenetických analýz: Delece RB byla nalezena u 57 % (21/37) úspěšně vyšetřených pacientů, delece p53 u 53 % pacientů (17/32). Translokace t(4;14) byla v buňkách 61 % pacientů (22/36) a amplifikace 1q21 byla nalezena u 65 % pacientů (22/34). Pro vyhodnocení vlivu sledovaných aberací na prognózu pacientů jsme sledovali následující parametry: Celková léčebná odpověď (ORR, procento pacientů, kteří dosáhli nejméně parciální odpovědi - PR), celkové přežití (OS), čas do progrese (TTP), doba přežití bez progrese (PFS) a trvání léčebné odpovědi (DOR). Statistické porovnání parametrů léčebných odpovědí neukázalo pro žádnou ze sledovaných abnormalit signifikantní rozdíl mezi pacienty s aberací a bez aberace. Závěr: V naší skupině pacientů se žádná ze sledovaných aberací nejeví jako negativní nebo pozitivní prognostický faktor. Je možné, že nové léky Velcade a thalidomid kompenzují vliv negativních prognostických faktorů u relabujících pacientů s MM. Tyto výsledky je nutné ověřit na větším počtu pacientů a po delší době sledování.
Anglicky
In our study, we have concentrated on four aberrations in multiple myeloma (MM) malignant plasma cells: deletions of tumor suppressor genes RB (locus 13q14) and p53 (17q13), translocation involving IGH gene t(4;14), and actually focused amplification of CKS1B gene in 1q21 locus. All of these aberrations are known as negative prognostic factors in patients (pts) treated by conventional therapy or stem cell transplantation. The aim of this study is to show if these selected aberrations act as negative prognostic factors also in patients treated by Velcade or by thalidomide, new drugs used in relapsed patients. In our group of patients, no one of monitored aberrations seems to have any impact, neither positive nor negative, on efficiency of used treatment. It is possible that new drugs, Velcade and thalidomide, antagonize the impact of cytogenetic negative prognostic factors in relapsed patients with MM.
Návaznosti
| LC06027, projekt VaV |
| ||
| MSM0021622415, záměr |
| ||
| NR8183, projekt VaV |
|