2007
From Disruptive Action to Political Lobbying: Causes and Consequences of the Institutionalization of Forms of Contention in a Protest Campaign
JANÍK, ZdeněkZákladní údaje
Originální název
From Disruptive Action to Political Lobbying: Causes and Consequences of the Institutionalization of Forms of Contention in a Protest Campaign
Název česky
Od disruptivního jednání k politickému lobbyingu: příčiny a důsledky institucionalizace forem protestního jednání v protestní kampani
Autoři
JANÍK, Zdeněk (203 Česká republika, garant)
Vydání
on-line Středoevropské politické studie, Brno, Mezinárodní politologický ústav MU, 2007, 1212-7817
Další údaje
Jazyk
angličtina
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
50601 Political science
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Odkazy
Kód RIV
RIV/00216224:14410/07:00032703
Organizační jednotka
Pedagogická fakulta
Klíčová slova anglicky
Campaign; Contentious Collective Action; European Code of Conduct on Arms Exports; Forms of Contention; Framing; Mobilizing Structures; Nesehnutí; Political opportunity; Social Movement Organization
Štítky
Příznaky
Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 7. 4. 2010 19:50, Mgr. Zdeněk Janík, M.A., Ph.D.
V originále
The aim of the paper is to analyze the causes of the gradual institutionalization of tactics and strategies of the antimilitaristic protest campaign Arms, or Human Rights? [Zbraně, nebo lidská práva?] in the period from 1997 to 2007. The campaigns collective action evolved from an episodic contentious collective action to sustained interaction with opponents under the auspices of a newly formed social movement organization Nesehnutí and the campaigns forms of contention progressed from radical, disruptive actions against opponents to political lobbying and negotiations with political actors and allies within the political establishment. The analysis of interaction between the campaigns internal dynamics and its external conditions will clarify how the campaigns active appropriation of the European Union Code of Conduct on Arms Exports and its politically binding criteria opened to the actors in the campaign an institutional access to negotiations of their claims with political actors and how the institutional access influenced interactive and communicative processes among the actors within the campaign and brought on the change in the campaigns forms of contention. Apart from analysis of written documents, the research relies on data collected by means of participant observation from April 2005 to May 2007.
Česky
Příspěvek předkládá výsledky analýzy postupné institucionalizace jednání a strategií antimilitaristické protestní kampaně Zbraně, nebo lidská práva? v letech 1997 až 2007. Kolektivní jednání aktérů v kampani se vyvíjelo od epizodických protestních akcí k organizovanému sociálnímu hnutí s názvem Nesehnutí, jehož aktéři prokazují trvalou interakci s oponenty a jejich formy protestního jednání postoupily od radikálních, disruptivních aktivit k politickému lobbyingu a vyjednávání s politickými aktéry a spojenci v politickém establishmentu. Analýza interakcí mezi vnitřní dynamikou studované kampaně a jejími externími podmínkami dále osvětluje, jak proces přivlastňování EU Kodexu o obchodu se zbraněmi aktéry v kampani otevíral těmto aktérům institucionální přístup k vyjednávání požadavků s politickými aktéry a jak tento institucionální přístup ovlivnil interaktivní a komunikativní procesy mezi aktéry unvitř kampaně a zapříčinil změnu ve formě protestního jednání aktérů. Vedle písemných dokumentů výzkum vychází z dat získaných zúčastněným pozorováním v období od dubna 2005 do května 2007.