k 2007

Lobectomie assistee par robot: nos premieres experiences

ČAPOV, Ivan a Jan DOLEŽEL

Základní údaje

Originální název

Lobectomie assistee par robot: nos premieres experiences

Název česky

Robotická plicní lobektomie- naše první zkušenosti

Název anglicky

Robot assisted lobectomy- our first experiences

Autoři

ČAPOV, Ivan a Jan DOLEŽEL

Vydání

60 eme Congres de la Société Francaise de Chirurgie Thoracique et Cardio-Vasculaire, 2007

Další údaje

Typ výsledku

Prezentace na konferencích

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Organizační jednotka

Lékařská fakulta

Klíčová slova anglicky

Robot

Štítky

Příznaky

Mezinárodní význam
Změněno: 18. 1. 2008 17:34, MUDr. Jan Doležel, Ph.D.

Anotace

V originále

Objet: Dans ce travail est abordé l'emplacement des canaux de travail, la minithoracotomie auxiliaire, la position du patient, la position du corps à quatre bras du robot et surtout de la technique de ligature des vaisseaux pulmonaires. Méthodologie: les auteurs font la comparaison des premières expériences avec la lobectomie assistée par robot avec les acquis des autres lieux de travail grâce au réseau Medline. Résultats: Dans notre lieu de travail, ont été accomplies trois lobectomies assistées par robot sur deux femmes et un homme (âge 45, 52 et 57 ans). Deux fois la lobectomie était basse à gauche et une fois à droite. Les vaisseaux ont été ligaturés mécaniquement à l'aide du robot. L'opération a été toujours complétée par une lymphadénectomie médiastinale. La minithoracotomie auxiliaire d'une longueur de 5cm a été exécutée dans la cinquième intercostale postérolatéralement. Aucune complication n'est apparue ni pendant, ni après l'opération. Conclusion: La lobectomie assistée par robot est une méthode sûre de résection pulmonaire dans les stades précoces du carcinome bronchogénique (Ia, Ib), qui assure une convalescence plus rapide du patient en comparaison avec une opération ouverte. Le choix de l'emplacement des canaux de travail est dépendant surtout du placement du foyer pathologique, il est très important pour le mouvement des bras du robot et des caméras et assurer ainsi une bonne manipulation. Le bon choix de l'emplacement de la thoracotomie auxiliaire joue un rôle non seulement en manipulant le stapler quand il divise les fentes interlobulaires, mais surtout en permettant une conversion rapide en cas de situation d'urgence.

Česky

Objekt: V práci je diskutováno umístění pracovních kanálů, pomocné minitorakotomie, poloha pacienta, pozice čtyřramenného těla robota a zejména technika podvazu plicních cév. Metodika: Autoři srovnávají první zkušenosti s roboticky asistovanou lobektomií s poznatky jiných pracovišť pomocí rešerší ze sítě Medline. Výsledky: Na našem pracovišti byly provedeny tři roboticky asistované lobektomie u dvou žen a jednoho muže (věk 45,52 a 57 let). Dvakrát byla provedena dolní lobektomie vlevo a jednou vpravo. Cévy byly ligovány mechanicky pomocí robota. Výkon byl vždy doplněn mediastinální lymfadenektomií. Pomocná minitorakotomie délky 5cm byla provedena v pátém mezižebří posterolaterálně. Ani během operace ani v pooperačním období se komplikace se nevyskytly. Závěr: Roboticky asistovaná lobektomie je v časných stadiích bronchogenního karcinomu (Ia,Ib) bezpečnou metodou plicní resekce, která zajišťuje rychlejší rekonvalescenci pacienta ve srovnání s otevřenou operací. Volba umístění pracovních kanálu je závislá zejména na uložení patologického ložiska a je velmi důležitá pro volný pohyb robotických ramen a kamery,který zajištuje dobrou preparaci. Správná volba umístění pomocné torakotomie hraje roli nejen pro pomoc při nakládání stapleru při rozdělení mezilalokové štěrbiny, ale zejména pro možnost rychlé konverze při emergentní situaci.