ŠTĚPÁNEK, Václav. Aktuální problémy srbské společnosti (Contemporary problems of serbian society). In Současné Srsbko - politika, kultura, Evropská unie. 1st ed. Brno: Historický ústav AV ČR, v. v. i., Ústav slavistiky FF MU, Jihomoravský kraj, 2007. p. 11-34. ISBN 80-7326-127-8.
Other formats:   BibTeX LaTeX RIS
Basic information
Original name Aktuální problémy srbské společnosti
Name (in English) Contemporary problems of serbian society
Authors ŠTĚPÁNEK, Václav (203 Czech Republic, guarantor).
Edition 1. vyd. Brno, Současné Srsbko - politika, kultura, Evropská unie, p. 11-34, 24 pp. 2007.
Publisher Historický ústav AV ČR, v. v. i., Ústav slavistiky FF MU, Jihomoravský kraj
Other information
Original language Czech
Type of outcome Chapter(s) of a specialized book
Field of Study 60101 History
Country of publisher Czech Republic
Confidentiality degree is not subject to a state or trade secret
RIV identification code RIV/00216224:14210/07:00032930
Organization unit Faculty of Arts
ISBN 80-7326-127-8
Keywords (in Czech) Kosovská otázka; Srbsko; autonomie; etnické stereotypy
Keywords in English Kosovo Question; Serbia; Autonomy; ethnic stereotypes
Tags autonomy, ethnic stereotypes, Kosovo Question, Serbia
Tags International impact
Changed by Changed by: doc. PhDr. Václav Štěpánek, Ph.D., učo 17453. Changed: 16/3/2010 18:54.
Abstract
Autor příspěvku naznačuje, že v období po vraždě reformního premiéra Zorana Djindjiće (2003) dochází v politické i společenské situaci v Srbsku k regresivním jevům. V další části článku se autor zabývá kosovskou otázkou: Status Kosova by se měl podle představ srbské vlády řídit premisou více než autonomie, méně než stát. Konkretizovat návrh maximální varianty autonomie pro Kosovo se srbskému vyjednávacímu týmu podařilo upřesnit až v listopadu 2007. Tento rámec, vycházející z autonomie Alandských ostrovů ve Finsku, ovšem přišel se značným zpožděním. Srbská nedůvěra vůči slibům budoucího demokratického Kosova ovšem má reálný základ: Stupeň nenávisti a podezření mezi jednotlivými etniky zde zůstává na úrovni roku 1999. Na otázky, co dále udělat s Kosovem, jak zapadá do moderní Evropy, jaká by měla být interakce mezi Kosovem a Srbskem, jak přesvědčit etnické Albánce na Kosovu aby se zřekli násilí, jak zajistit mírové soužití různých etnik, jejichž vztahy jsou zatíženy tíživým historickým dědictvím a vzájemnými etnickými stereotypy, či jak zajistit návrat a plnohodnotný život uprchlíků, stále chybějí byť jen náznaky odpovědí. V závěru studie se zdůrazňuje skutečnost, že velký vliv sil patřících minulosti je v Srbsku způsoben zejména malou podporou mezinárodního společenství.
Abstract (in English)
The author of the contribution suggests that during the period following the assassination of the reform-minded prime minister Zoran Djindjić (2003) regressive phenomena occur in the Serbian political and social life. The next part of the article deals with the Kosovo Question: According to the Serbian government, the status of Kosovo should be guided by more than autonomy, less than state premise. The Serbian negotiation team had not manage to specify the concept of maximum autonomy for Kosovo until November 2007. However, this frame based on the autonomy of Aland Islands in Finland came too late. The Serbian distrust towards promises of the future democratic Kosovo has a real basis: The degree of hatred and distrust among the individual ethnic groups remains on the level of the year 1999. Questions like what to do with Kosovo, how does it fit to the contemporary Europe, what interaction should there exist between Kosovo and Serbia, how to persuade ethnic Albanians to give up violence, how to secure peaceful co-existence of all ethnic groups, whose relationships are burdened with an uneasy historical legacy and ethnic stereotypes or how to secure the return and adequate life of refugees, remain unanswered. The concluding part of the study highlights the fact that a great influence of forces belonging to the past is caused by the small support of the international community.
PrintDisplayed: 1/3/2024 16:31