Informační systém MU
ŠTĚPÁNEK, Václav. Aktuální problémy srbské společnosti. In Současné Srsbko - politika, kultura, Evropská unie. 1. vyd. Brno: Historický ústav AV ČR, v. v. i., Ústav slavistiky FF MU, Jihomoravský kraj, 2007. s. 11-34. ISBN 80-7326-127-8.
Další formáty:   BibTeX LaTeX RIS
Základní údaje
Originální název Aktuální problémy srbské společnosti
Název anglicky Contemporary problems of serbian society
Autoři ŠTĚPÁNEK, Václav (203 Česká republika, garant).
Vydání 1. vyd. Brno, Současné Srsbko - politika, kultura, Evropská unie, od s. 11-34, 24 s. 2007.
Nakladatel Historický ústav AV ČR, v. v. i., Ústav slavistiky FF MU, Jihomoravský kraj
Další údaje
Originální jazyk čeština
Typ výsledku Kapitola resp. kapitoly v odborné knize
Obor 60101 History
Stát vydavatele Česká republika
Utajení není předmětem státního či obchodního tajemství
Kód RIV RIV/00216224:14210/07:00032930
Organizační jednotka Filozofická fakulta
ISBN 80-7326-127-8
Klíčová slova česky Kosovská otázka; Srbsko; autonomie; etnické stereotypy
Klíčová slova anglicky Kosovo Question; Serbia; Autonomy; ethnic stereotypes
Štítky autonomy, ethnic stereotypes, Kosovo Question, Serbia
Příznaky Mezinárodní význam
Změnil Změnil: doc. PhDr. Václav Štěpánek, Ph.D., učo 17453. Změněno: 16. 3. 2010 18:54.
Anotace
Autor příspěvku naznačuje, že v období po vraždě reformního premiéra Zorana Djindjiće (2003) dochází v politické i společenské situaci v Srbsku k regresivním jevům. V další části článku se autor zabývá kosovskou otázkou: Status Kosova by se měl podle představ srbské vlády řídit premisou více než autonomie, méně než stát. Konkretizovat návrh maximální varianty autonomie pro Kosovo se srbskému vyjednávacímu týmu podařilo upřesnit až v listopadu 2007. Tento rámec, vycházející z autonomie Alandských ostrovů ve Finsku, ovšem přišel se značným zpožděním. Srbská nedůvěra vůči slibům budoucího demokratického Kosova ovšem má reálný základ: Stupeň nenávisti a podezření mezi jednotlivými etniky zde zůstává na úrovni roku 1999. Na otázky, co dále udělat s Kosovem, jak zapadá do moderní Evropy, jaká by měla být interakce mezi Kosovem a Srbskem, jak přesvědčit etnické Albánce na Kosovu aby se zřekli násilí, jak zajistit mírové soužití různých etnik, jejichž vztahy jsou zatíženy tíživým historickým dědictvím a vzájemnými etnickými stereotypy, či jak zajistit návrat a plnohodnotný život uprchlíků, stále chybějí byť jen náznaky odpovědí. V závěru studie se zdůrazňuje skutečnost, že velký vliv sil patřících minulosti je v Srbsku způsoben zejména malou podporou mezinárodního společenství.
Anotace anglicky
The author of the contribution suggests that during the period following the assassination of the reform-minded prime minister Zoran Djindjić (2003) regressive phenomena occur in the Serbian political and social life. The next part of the article deals with the Kosovo Question: According to the Serbian government, the status of Kosovo should be guided by more than autonomy, less than state premise. The Serbian negotiation team had not manage to specify the concept of maximum autonomy for Kosovo until November 2007. However, this frame based on the autonomy of Aland Islands in Finland came too late. The Serbian distrust towards promises of the future democratic Kosovo has a real basis: The degree of hatred and distrust among the individual ethnic groups remains on the level of the year 1999. Questions like what to do with Kosovo, how does it fit to the contemporary Europe, what interaction should there exist between Kosovo and Serbia, how to persuade ethnic Albanians to give up violence, how to secure peaceful co-existence of all ethnic groups, whose relationships are burdened with an uneasy historical legacy and ethnic stereotypes or how to secure the return and adequate life of refugees, remain unanswered. The concluding part of the study highlights the fact that a great influence of forces belonging to the past is caused by the small support of the international community.
Zobrazeno: 5. 3. 2024 15:01