2007
"Bellissimum Ovidii Theatrum". Poznámky k recepci Ovidiových Metamorfóz v kultuře 17. století v Čechách a na Moravě
MILTOVÁ, RadkaZákladní údaje
Originální název
"Bellissimum Ovidii Theatrum". Poznámky k recepci Ovidiových Metamorfóz v kultuře 17. století v Čechách a na Moravě
Název česky
"Bellissimum Ovidii Theatrum". Poznámky k recepci Ovidiových Metamorfóz v kultuře 17. století v Čechách a na Moravě
Název anglicky
"Bellissimum Ovidii Theatrum". Notes to the Reception of Ovid´s Metamorphoses in the Culture of the 17th Century in Bohemia and Moravia
Autoři
MILTOVÁ, Radka (203 Česká republika, garant)
Vydání
Praha, Milena Bartlová - Lubomír Konečný - Lubomír Slavíček (ed.), Libosad. Studie o českém a evropském barokním umění. Práce držitelů Baderova stipendia pro výzkum malířství 17. století, od s. 44-82, 38 s. 2007
Nakladatel
Nakladatelství Lidových novin
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Kapitola resp. kapitoly v odborné knize
Obor
Umění, architektura, kulturní dědictví
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Kód RIV
RIV/00216224:14210/07:00033225
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
ISBN
978-80-7106-918-8
Klíčová slova anglicky
Ovid; Metamorphoses; illustrated prints; baroque wall painting; Kroměříž
Změněno: 5. 3. 2010 13:33, doc. Mgr. Radka Nokkala Miltová, Ph.D.
V originále
Příspěvek se koncentruje na vybrané otázky recepce jednoho z hlavních ikonografických zdrojů témat ve výtvarném umění, Ovidiových Metamorfóz. V první části byla pozornost věnována čtenářské oblibě konkrétních tisků formou sondy do inventářů moravské šlechty. Učiněná sonda potvrdila, že výskyt oblíbených ilustrovaných edic Metamorfóz se shoduje s výsledky výzkumu používaných grafických předloh pro české a moravské umění 17. století. Nejvýznamněji se uplatnily zejména série Virgila Solise, Crispijna de Passe, Johanna Wilhelma Baura či Sébastiena Le Clerca-Françoise Chauveaua či volné grafické listy Michela Dorignyho. Druhá část je zaměřena na diskuzi nad ovidiovskými texty a jejich ilustracemi: upozorňováno bylo zejména na lascivitu básní a ilustrací, což vedlo v některých případech k cenzurním regulacím. Zmíněné otázky formálního i obsahového zaměření byly poté detailněji řešeny na příkladu výzdoby pavilonu Květné zahrady v Kroměříži.
Anglicky
The article is concentrated on selected questions of reception of one of the main iconographical sources for visual art, Ovid`s Metamorphoses. In the first part was attention given to reader`s popularity of Metamorphoses prints, which was made through the research of inventaries of Moravian aristocracy. The popularity of illustrated editions corresponds with the results of research of graphical sources used in Czech and Moravian art in the 17th century. Graphical series of great importance for baroque art in Bohemia and Moravia were especially the illustrations of V. Solis, C. de Passe, J. W. Baur and S. Le Clerc-F. Chauveau and single-leaf engravings of M. Dorigny. Second part deals with the discussion on ovidian texts and its illustrations: it was mainly refered to a lascivity of the poetry and the illustrations, what conduced in some cases to a censorship. Mentioned questions of formal and content sight were documented on the example of the decoration of central Rotunda in Kroměříž Flower Garden.