J 2007

Roman Emperors: Gods, Men, Something Between Or An Unnecessary Dilemma?

CHALUPA, Ales

Basic information

Original name

Roman Emperors: Gods, Men, Something Between Or An Unnecessary Dilemma?

Name in Czech

Římští císařové: Bohové, lidé, něco mezi tím anebo zbytečné dilema?

Authors

CHALUPA, Ales (203 Czech Republic, guarantor)

Edition

Religio: Revue pro religionistiku, 2007, 1210-3640

Other information

Language

English

Type of outcome

Článek v odborném periodiku

Field of Study

60300 6.3 Philosophy, Ethics and Religion

Country of publisher

Czech Republic

Confidentiality degree

není předmětem státního či obchodního tajemství

RIV identification code

RIV/00216224:14210/07:00033287

Organization unit

Faculty of Arts

Keywords in English

Roman imperial cult; definition of divinity; ontological divinity; relative divinity

Tags

Tags

Reviewed
Změněno: 6/9/2009 22:31, Mgr. Aleš Chalupa, Ph.D.

Abstract

ORIG CZ

V originále

For a very long time the contentious question of the divinity of Roman emperors has exercised its negative influence on the study of the Roman imperial cult. The majority of scholars is inclined to think that Roman emperors either (1) were mere men and their cult was an expression of political honors or (2) they were regarded as persons closely related with gods but never entirely assimilated to them, even though they sometimes let themselves to be depicted with divine attributes and tried to use this kinship politically. Rather than running into often problematic discussions about the divine status of Roman emperors it will be more rewarding to concentrate on a more thoroughgoing study of ritual elements of the Roman imperial cult and an analysis of roles and meanings this religious phenomenon could play and fulfill during the Roman Empire.

In Czech

Otázka božství římských císařů po dlouho dobu negativně ovlivňuje studium římského císařského kultu. Většina badatelů se kloní ke dvěma následujícím závěrům: (1) římští císařové byli pouzí lidé a jejich kult lze spíše než za náboženský fenomén pokládat za systém výměny politických poct; (2) římští císařové byli vnímáni jako bytosti těšící se mimořádné přízni bohů, nebyli však s nimi totožní, a to i přes to, že se někdy nechávali zobrazovat s božskými atributy a snažili se toto příbuzenství využít politicky. Spíše než zabývat se mnohdy problematickou diskuzí o ontologickém nebo relativním božství římských císařů bude nutné zaměřit se na důslednější studium kultické stránky římského císařského kultu a na analýzu rolí a významů, které mohl v Římské říši hrát a naplňovat.