Spouští se imunitní obrana hostitele po invazi entomopatogenních hlístovek?

HYRŠL, Pavel, Karolina BABÍČKOVÁ, Pavel DOBEŠ a Libor VOJTEK. Spouští se imunitní obrana hostitele po invazi entomopatogenních hlístovek? In Zoologické dny České Budějovice 2008. 2008. ISBN 978-80-87189-00-9.

Základní údaje

• Originální název: Spouští se imunitní obrana hostitele po invazi entomopatogenních hlístovek?
• Název česky: Spouští se imunitní obrana hostitele po invazi entomopatogenních hlístovek?
• Název anglicky: Is the immune system of insect activated after the invasion of entomopathogenic nematodes?
• Autoři: HYRŠL, Pavel (203 Česká republika, garant, domácí), Karolina BABÍČKOVÁ (203 Česká republika, domácí), Pavel DOBEŠ (203 Česká republika, domácí) a Libor VOJTEK (203 Česká republika, domácí).
• Vydání: Zoologické dny České Budějovice 2008, 2008.

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Konferenční abstrakt
• Obor: 30102 Immunology
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Kód RIV: RIV/00216224:14310/08:00033292
• Organizační jednotka: Přírodovědecká fakulta
• ISBN: 978-80-87189-00-9
• Klíčová slova anglicky: insect immunity; entomopathogenic nematodes
• Štítky: entomopathogenic nematodes, insect immunity

Anotace

Entomopatogenní hlístovky (entomopathogenic nematodes - EPN) rodu Steinernema a Heterorhabditis jsou parazité, kteří jsou v posledních letech hojně využíváni pro biologický boj s hmyzími škůdci. Jejich invazní larvy žijící v půdě vyhledávají hostitele a po napadení uvolňují ze střeva symbiotické bakterie. Jedná se tedy o nemato-bakteriální komplex, který do 48 hodin od nákazy (invaze EPN) zabíjí hostitele. Pokud jsou EPN rozpoznány imunitním systémem, mohou se aktivovat mechanismy buněčné a humorální imunity: prostá a melanotická enkapsulace EPN, nodulace bakterií, antibakteriální faktory hemolymfy atd. Na druhé straně nemato-bakteriální komplex působí velmi rychle a účinně: inhibuje fenoloxidázovou kaskádu, uvolňuje proteolytické enzymy a entomotoxické produkty, ničí hemocyte a celkově tak snižuje účinnost hmyzího imunitního systému. Cílem práce bylo sledovat změny v hemolymfě hmyzu (Galleria mellonella a Bombyx mori) - hladinu lysozymu a proteinové spektrum - v závislosti na čase od nákazy EPN. Úspěšná nákaza hlístovkami Steinernema feltiae (se symbiotickými bakteriemi rodu Xenorhabdus) a Heterorhabditis bacteriophora (se symbiotickými bakteriemi rodu Photorhabdus) byla stanovena dochováním EPN z dané larvy a zejména mikroskopickou detekcí bakterií v hemolymfě. Celkem bylo použito 300 larev B. mori a 145 larev G. mellonella. Po 2 hodiny trvající invazi S. feltiae byla mortalita B. mori 30% a G. mell. 47%; po invazi H. bacteriophora byla mortalita B. mori 94% a G. mell. 47%. Hemolymfa byla odebírána po 2, 5, 10, 15, 20, 30 a 48 hodinách od invaze. Změny v obsahu lysozymu způsobené invazí EPN nebyly zaznamenány ani u jednoho z druhů hmyzu. Stejně tak nebyly zjištěny žádné změny v proteinovém spektru hemolymfy (sledováno 22 frakcí u B. mori a 14 frakcí u G. mell.), které by naznačovaly syntézu imunitních proteinů. Z výsledků vyplývá, že nemato-bakteriální komplex je vysoce účinný pro zabití hostitele, imunita je překonána dříve, než se může účinně uplatnit.

Anotace anglicky

Entomopatogenní hlístovky (entomopathogenic nematodes - EPN) rodu Steinernema a Heterorhabditis jsou parazité, kteří jsou v posledních letech hojně využíváni pro biologický boj s hmyzími škůdci. Jejich invazní larvy žijící v půdě vyhledávají hostitele a po napadení uvolňují ze střeva symbiotické bakterie. Jedná se tedy o nemato-bakteriální komplex, který do 48 hodin od nákazy (invaze EPN) zabíjí hostitele. Pokud jsou EPN rozpoznány imunitním systémem, mohou se aktivovat mechanismy buněčné a humorální imunity: prostá a melanotická enkapsulace EPN, nodulace bakterií, antibakteriální faktory hemolymfy atd. Na druhé straně nemato-bakteriální komplex působí velmi rychle a účinně: inhibuje fenoloxidázovou kaskádu, uvolňuje proteolytické enzymy a entomotoxické produkty, ničí hemocyte a celkově tak snižuje účinnost hmyzího imunitního systému. Cílem práce bylo sledovat změny v hemolymfě hmyzu (Galleria mellonella a Bombyx mori) - hladinu lysozymu a proteinové spektrum - v závislosti na čase od nákazy EPN. Úspěšná nákaza hlístovkami Steinernema feltiae (se symbiotickými bakteriemi rodu Xenorhabdus) a Heterorhabditis bacteriophora (se symbiotickými bakteriemi rodu Photorhabdus) byla stanovena dochováním EPN z dané larvy a zejména mikroskopickou detekcí bakterií v hemolymfě. Celkem bylo použito 300 larev B. mori a 145 larev G. mellonella. Po 2 hodiny trvající invazi S. feltiae byla mortalita B. mori 30% a G. mell. 47%; po invazi H. bacteriophora byla mortalita B. mori 94% a G. mell. 47%. Hemolymfa byla odebírána po 2, 5, 10, 15, 20, 30 a 48 hodinách od invaze. Změny v obsahu lysozymu způsobené invazí EPN nebyly zaznamenány ani u jednoho z druhů hmyzu. Stejně tak nebyly zjištěny žádné změny v proteinovém spektru hemolymfy (sledováno 22 frakcí u B. mori a 14 frakcí u G. mell.), které by naznačovaly syntézu imunitních proteinů. Z výsledků vyplývá, že nemato-bakteriální komplex je vysoce účinný pro zabití hostitele, imunita je překonána dříve, než se může účinně uplatnit.