a 2008

Morfologické srovnání sedmi vybraných hybridů bource morušového (Bombyx mori)

KISLINGOVÁ, Iva a Pavel HYRŠL

Základní údaje

Originální název

Morfologické srovnání sedmi vybraných hybridů bource morušového (Bombyx mori)

Název česky

Morfologické srovnání sedmi vybraných hybridů bource morušového (Bombyx mori)

Název anglicky

Morfological characteristics of seven hybrids of the silkworm (Bombyx mori)

Autoři

KISLINGOVÁ, Iva a Pavel HYRŠL

Vydání

Zoologické dny České Budějovice 2008, 2008

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Konferenční abstrakt

Obor

30105 Physiology

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Organizační jednotka

Přírodovědecká fakulta

ISBN

978-80-87189-00-9

Klíčová slova anglicky

Bombyx mori; silkworm; hybrids
Změněno: 18. 5. 2011 10:53, doc. RNDr. Pavel Hyršl, Ph.D.

Anotace

V originále

Pro experiment bylo použito sedm hybridů bource morušového (Bombyx mori, Lepidoptera, Bombycidae) získaných z různých zemí: japonský ze Slovenska, japonský z Itálie, čínský z Itálie, řecký z Řecka, čínský z Číny, bulharský Vratza a japonský Daizo P50. Cílem bylo porovnat odlišné vlastnosti mezi hybridy a vybrat vhodného zástupce pro další experimenty na našem pracovišti. Byla zaznamenávána délka jednotlivých vývojových etap (od počátku líhnutí larev až po smrt dospělců), váhový přírůstek larev, hmotnost kokonů, kukel a svleček uvnitř kokonů. Dále byly porovnávané rozdíly ve zbarvení u všech stádií a voltinismus. Polyvoltinní hybrid Daizo měl nejmenší larvy (průměrná hmotnost 5.instaru - 0,59 g) a malé protáhlé žluté kokony. Průměrná hmotnost larev ostatních monovoltinních hybridů v 5. instaru se pohybovala v rozmezí 2,30 - 3,69 g, kokony byly oválné a bílé. Čínský hybrid z Itálie byl chován paralelně na přirozené i umělé potravě. Larvy 5. instaru chované na umělé potravě měly největší hmotnost ze všech zkoumaných hybridů (průměrná hmotnost 3,69 g). Chov na umělé potravě se proto zdá být výhodnější z hlediska růstu larev, ale za vyšších finančních nákladů. S cílem ovlivnit délku larválního stádia, byl na řecký hybrid aplikován juvenilní hormon (JH), který je znám jako hmyzí regulátor prodlužující larvální stádium. K tomuto účelu a tudíž i k většímu výnosu hedvábí je JH nebo jiný podobný analog využíván i v zemích produkujících hedvábí. Předpokládané prodloužení larválního stádia se nám při různých koncentracích JH (20 - 700 ng) nepodařilo potvrdit, ale kokony larev po aplikaci JH byly těžší (2,46 g) než kokony larev bez aplikace JH (1,68 g). Monovoltinní hybridi jsou z hlediska našich přírodních podmínek jednoznačně výhodnější pro další experimenty na rozdíl od polyvoltinních jedinců. Ze sledovaných monovoltinních hybridů jsou výhodní ti co produkují mnoho hedvábí (japonský hybrid z Itálie a řecký hybrid z Řecka).

Anglicky

Pro experiment bylo použito sedm hybridů bource morušového (Bombyx mori, Lepidoptera, Bombycidae) získaných z různých zemí: japonský ze Slovenska, japonský z Itálie, čínský z Itálie, řecký z Řecka, čínský z Číny, bulharský Vratza a japonský Daizo P50. Cílem bylo porovnat odlišné vlastnosti mezi hybridy a vybrat vhodného zástupce pro další experimenty na našem pracovišti. Byla zaznamenávána délka jednotlivých vývojových etap (od počátku líhnutí larev až po smrt dospělců), váhový přírůstek larev, hmotnost kokonů, kukel a svleček uvnitř kokonů. Dále byly porovnávané rozdíly ve zbarvení u všech stádií a voltinismus. Polyvoltinní hybrid Daizo měl nejmenší larvy (průměrná hmotnost 5.instaru - 0,59 g) a malé protáhlé žluté kokony. Průměrná hmotnost larev ostatních monovoltinních hybridů v 5. instaru se pohybovala v rozmezí 2,30 - 3,69 g, kokony byly oválné a bílé. Čínský hybrid z Itálie byl chován paralelně na přirozené i umělé potravě. Larvy 5. instaru chované na umělé potravě měly největší hmotnost ze všech zkoumaných hybridů (průměrná hmotnost 3,69 g). Chov na umělé potravě se proto zdá být výhodnější z hlediska růstu larev, ale za vyšších finančních nákladů. S cílem ovlivnit délku larválního stádia, byl na řecký hybrid aplikován juvenilní hormon (JH), který je znám jako hmyzí regulátor prodlužující larvální stádium. K tomuto účelu a tudíž i k většímu výnosu hedvábí je JH nebo jiný podobný analog využíván i v zemích produkujících hedvábí. Předpokládané prodloužení larválního stádia se nám při různých koncentracích JH (20 - 700 ng) nepodařilo potvrdit, ale kokony larev po aplikaci JH byly těžší (2,46 g) než kokony larev bez aplikace JH (1,68 g). Monovoltinní hybridi jsou z hlediska našich přírodních podmínek jednoznačně výhodnější pro další experimenty na rozdíl od polyvoltinních jedinců. Ze sledovaných monovoltinních hybridů jsou výhodní ti co produkují mnoho hedvábí (japonský hybrid z Itálie a řecký hybrid z Řecka).