Právní argumentace nebo svévole. Úvahy o právu, spravedlnosti a etice.

HANUŠ, Libor. Právní argumentace nebo svévole. Úvahy o právu, spravedlnosti a etice. 1. vyd. Praha: C.H.Beck, 2008, 222 s. Beckova edice Právní instituty. ISBN 978-80-7400-035-5.

Základní údaje

• Originální název: Právní argumentace nebo svévole. Úvahy o právu, spravedlnosti a etice.
• Název anglicky: Legal Argumentation or Arbitrariness
• Autoři: HANUŠ, Libor (203 Česká republika, garant, domácí).
• Vydání: 1. vyd. Praha, 222 s. Beckova edice Právní instituty, 2008.
• Nakladatel: C.H.Beck

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Odborná kniha
• Obor: 50500 5.5 Law
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Kód RIV: RIV/00216224:14220/08:00041941
• Organizační jednotka: Právnická fakulta
• ISBN: 978-80-7400-035-5
• Klíčová slova anglicky: Legal Argumentation Arbitrariness
• Štítky: Legal Argumentation Arbitrariness
• Příznaky: Recenzováno

Anotace

Publikace se zabývá aspekty právní argumentace souvisejícími s problematikou svévole, pramenů práva, náležitého vedení důkazního procesu, hledání smyslů a účelů v právu, mezí jeho právně přípustného výkladu a soudcovské dotvorby práva, dále problematikou retroaktivity a řešení kolize právních úprav, jakož i kolize účelů a hodnot práva. Mezi nimi potom především i střetem korektní racionální právnické argumentace a hodnot reprezentujících úsilí o dosažení spravedlnosti a práva. Autor usiluje o propojení praktického pojetí výkladu s teoretickou reflexí pojednaných otázek. Svým přístupem jakkoli neodmítá pozitvismus. Tento chápaný ve smyslu respektování jednotlivých pravidel systému s tím, že vykročit z mezí právním řádem vytčených je v řádně fungujícím právním státě (s jeho institucionálními mechanismy) přísně zapovězeno, je dle něj nejen důležitým garantem řádu samotného, nýbrž především i (lidské) spravedlnosti předvídatelné a v neposlední řadě takto i ústavně souladné. Centrálním tématem práce je v této souvislosti hledání obsahu pojmu svévole. Vycházeje z judikatury, jakož i analýzy řady konkrétních soudních kauz, nabízí autor čtenáři nejen aposteriorní sumaci dosavadních relevantních judiciálních stanovisek, nýbrž i nástin hledisek posuzování aplikace práva ve smyslu svévole. Uvažuje-li např. o mezích teleologického výkladu, nalézá ji ve službě legality i morality. Při kritice a odmítnutí svévole kromě dalších postulátů současně autor kategoricky zdůrazňuje zejména požadavek přesvědčivé morální argumentace a v návaznosti na to formulování dostatečně seznatelných kritérií morálního úsudku, a to v mezích rámce determinovaného principy materiálního právního státu. Klíčovou je mu tudíž otázka, jaká má být právní argumentace, aby byla nejen racionální, ale zároveň i etická. Úvahy jsou provázeny srovnáváním doktrinálních stanovisek, jakož i bohatě ilustrovány na relevantní judikatuře Ústavního soudu ČR, přičemž výklad pojatý na bázi teoretické je povětšinou paralelně či následně prezentován rovněž demonstrací uplatnění vyložených myšlenek a názorů na řešení praktických případů. Publikace je především apelem na racionalizaci právního diskurzu, jemuž by měl být vlastní jednak přístup nevykazující prvky svévole, naproti tomu by mu nemělo chybět ani vědění, kultivovaná diskuse a étos.

Anotace anglicky

The publication deals with aspects of legal argumentation in relation to the issues of arbitrariness, sources of law, properly conducted evidentiary process, search for meaning and purposes in the law, boundaries of legally acceptable interpretation and judge law-making, as well as issues of retroaction and solution of conflict of laws, conflict of purposes and values of law. This also includes a conflict between correct rational legal arguments and the values representing an effort for achieving justice. The author strives to combine a practical approach to interpretation with theoretical reflection on the discussed issues. By his approach, he does not reject positivism in any way. Understood in the sense of respecting individual rules of the system, while being forbidden to cross the borders defined by the body of laws in a properly functioning legal state governed by the law (with its institutional mechanisms), positivism - according to the author - is not only a significant guarantor of order itself, but also of foreseeable (human) justice, and thus it is in compliance with the constitution. The main topic of the work in this context is search for context of the notion of arbitrariness. Proceeding from case-law and analysis of many particular court cases, the author provides the readers not only with an a posteriori summary of hitherto relevant judicial opinions, but also with an outline of views on the assessment of application of law in the sense of arbitrariness. When considering e.g. the limits of teleological interpretation, he sees it in the service of legality and morality. Concurrently, while criticising and refusing arbitrariness, among other postulates, the author categorically lays stress on demand for a convincing moral argumentation and - in relation thereto - for a formulation of sufficiently apparent criteria of moral judgement, within the limits of the framework determined by the principles of a material legal state. The key question for him is what the legal argumentation should be like not to be only rational but also ethical. Reflections are accompanied with a comparison of doctrinal opinions and richly illustrated by relevant case-law of the Constitutional Court of the Czech Republic, while the interpretation conceived on a theoretical basis is in most cases presented by parallel or subsequent application of the explained thoughts and opinions in practical cases. The publication is, in particular, an appeal for rationalization of legal discourse, whose approach on the one hand should not show elements of arbitrariness, on the other hand, it should not lack knowledge, cultivated discussion and ethos.