2002
Sociální reprezentace smrti u pracovníků onkologického oddělení
HYTYCH, RomanZákladní údaje
Originální název
Sociální reprezentace smrti u pracovníků onkologického oddělení
Název česky
Sociální reprezentace smrti u pracovníků onkologického oddělení
Název anglicky
Social Representations of Death of Personnel in the Oncology Department
Autoři
Vydání
Československá psychologie: Časopis pro psychologickou teorii a praxi, Praha, Academia, 2002, 0009-062X
Další údaje
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Impakt faktor
Impact factor: 0.190
Označené pro přenos do RIV
Ne
Organizační jednotka
Fakulta sociálních studií
Klíčová slova anglicky
social representations, death, common sense
Příznaky
Recenzováno
Změněno: 14. 6. 2008 11:05, PhDr. Roman Hytych, Ph.D.
V originále
Hytych 2001), která byla obhájena na katedře psychologie FSS MU. Záměrem obou pojednání je připravit základnu pro vybudování zakotvené teorie sociálních reprezentací smrti. Design kvalitativního výzkumu v rámci onkologického oddělení byl vybudován na podkladě teorie sociálních reprezentací (Moscovici 1984; Wagner 1994, 1995) a na metodologickém přístupu zakotvené teorie (Strauss & Corbinová 1999). Teorie sociálních reprezentací studuje sdílené představy o relevantních sociálních objektech, jinými slovy zdomácnělé způsoby myšlení a jednání určitých skupin lidí. Fundamentální výzkumnou otázkou tedy je, které představy o smrti sdílíme, jaké způsoby myšlení a jednání nám nabízí náš zdravý rozum? Pomocí procedury přijetí si jedinec vytváří osobní reprezentaci smrti (ORS) ze společenské reprezentace smrti (SRS), jejíž obsah je vázaný na daný socio–kulturní kontext. Tvořící se ORS je ověřována v procesu osobní zkušenosti, jehož výsledkem je buď přijmutí současné ORS, nebo její odmítnutí. V případě odmítnutí ORS, se v průběhu pokračujícího procesu osobní zkušenosti aktivuje procedura vymezení se vůči osobou vnímané SRS, což vede ke změně aktuální ORS. Celý popsaný proces lze zahrnout do konceptu procesu geneze ORS, který determinuje jednotlivé, osobami sdílené typy ORS. Proces geneze lze také chápat, jako cestu vedoucí k přesvědčení (víře), jehož struktura je závislá jednak na způsobu geneze ORS a jednak na socio–kulturním kontextu dané osoby (skupiny).
Česky
Hytych 2001), která byla obhájena na katedře psychologie FSS MU. Záměrem obou pojednání je připravit základnu pro vybudování zakotvené teorie sociálních reprezentací smrti. Design kvalitativního výzkumu v rámci onkologického oddělení byl vybudován na podkladě teorie sociálních reprezentací (Moscovici 1984; Wagner 1994, 1995) a na metodologickém přístupu zakotvené teorie (Strauss & Corbinová 1999). Teorie sociálních reprezentací studuje sdílené představy o relevantních sociálních objektech, jinými slovy zdomácnělé způsoby myšlení a jednání určitých skupin lidí. Fundamentální výzkumnou otázkou tedy je, které představy o smrti sdílíme, jaké způsoby myšlení a jednání nám nabízí náš zdravý rozum? Pomocí procedury přijetí si jedinec vytváří osobní reprezentaci smrti (ORS) ze společenské reprezentace smrti (SRS), jejíž obsah je vázaný na daný socio–kulturní kontext. Tvořící se ORS je ověřována v procesu osobní zkušenosti, jehož výsledkem je buď přijmutí současné ORS, nebo její odmítnutí. V případě odmítnutí ORS, se v průběhu pokračujícího procesu osobní zkušenosti aktivuje procedura vymezení se vůči osobou vnímané SRS, což vede ke změně aktuální ORS. Celý popsaný proces lze zahrnout do konceptu procesu geneze ORS, který determinuje jednotlivé, osobami sdílené typy ORS. Proces geneze lze také chápat, jako cestu vedoucí k přesvědčení (víře), jehož struktura je závislá jednak na způsobu geneze ORS a jednak na socio–kulturním kontextu dané osoby (skupiny).