Využití myelomové banky vzorků FN Brno

a 2008

Využití myelomové banky vzorků FN Brno

KYJOVSKÁ, Drahomíra; Jana ČUMOVÁ; Luděk POUR; Petra VIDLÁKOVÁ; Jana MORAVCOVÁ et al.

Základní údaje

Originální název

Využití myelomové banky vzorků FN Brno

Autoři

KYJOVSKÁ, Drahomíra; Jana ČUMOVÁ; Luděk POUR; Petra VIDLÁKOVÁ; Jana MORAVCOVÁ; Marcela RYCOVÁ; Miroslav PENKA a Roman HÁJEK

Vydání

IX. Česko-slovenská konference laboratorní hematologie, 2008

Další údaje

Typ výsledku

Konferenční abstrakt

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Označené pro přenos do RIV

Organizační jednotka

Lékařská fakulta

ISBN

1213-5763

Změněno: 28. 11. 2008 10:21, Mgr. Jana Čumová, Ph.D.

Anotace

V originále

Úvod: Dlouhodobé uchovávání a archivace vzorků v zamraženém stavu při zachování vhodné buněčné vitality má velký význam pro jejich budoucí využití, zejména pro experimentální účely v oblasti sledování a prevence mnohočetného myelomu (MM) a k diagnosticko-léčebným účelům. Naše práce prezentuje stav myelomové banky vzorků od roku 2001. Metodika a pacienti: Pomocí metody MACS separujeme a uchováváme buněčné vzorky od pacientů s novou diagnózou MM, s relapsem, před zahájením plánované léčby nebo ve fázi maximální léčebné odpovědi po podepsání informovaného souhlasu v rámci plánovaného diagnostikovaného odběru biologického materiálu. Ze vzorku kostní dřeně jsou izolovány mononukleární buňky a po imunomagnetické separaci CD138+ buněk jsou získány pozitivní (obsahující myelomové buňky) a negativní frakce. Je stanovena čistota vzorku - procento myelomových buněk v cytospinovém nátěru a procento buněk se znakem CD38+ a CD138+ získané flowcytometrickým vyšetřením. Nativní buněčné frakce jsou následně využity k experimentálním účelům nebo jsou zamraženy metodou postupného zamražování a poté jsou uchovávány v tekutém dusíku. Výsledky: Od roku 2001 do ledna 2008 je v myelomové bance shromážděno celkem 8549 vzorků (viz Tab. č. 1). Jedná se o separované buňky (pozitivní: CD138+, negativní : CD138-) frakce a plazmu a mononukleární buňky kostní dřeně, dále pak o sérum, plazmu a mononukleární buňky periferní krve. Závěr: Separované buňky CD138+ jsou využity v centru CMG-URC ke cytogenetickým (FISH, CGH) genomickým (RT-PCR) a proteomickým analýzám. Buňky jsou rovněž využívány jako nádorový antigen pro přípravu vakcín na bázi DB a pro přípravu myelom specifických T lymfocytů.

Návaznosti

LC06027, projekt VaV

Název: Univerzitní výzkumné centrum - Česká myelomová skupina (Akronym: LC MGUS)

Investor: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Univerzitní výzkumné centrum - Česká myelomová skupina (URC - CMG)

Citovat

KYJOVSKÁ, Drahomíra; Jana ČUMOVÁ; Luděk POUR; Petra VIDLÁKOVÁ; Jana MORAVCOVÁ; Marcela RYCOVÁ; Miroslav PENKA a Roman HÁJEK. Využití myelomové banky vzorků FN Brno. In IX. Česko-slovenská konference laboratorní hematologie. 2008. ISBN 1213-5763.

@proceedings{777015,
   author = {Kyjovská, Drahomíra and Čumová, Jana and Pour, Luděk and Vidláková, Petra and Moravcová, Jana and Rycová, Marcela and Penka, Miroslav and Hájek, Roman},
   booktitle = {IX. Česko-slovenská konference laboratorní hematologie},
   isbn = {1213-5763},
   title = {Využití myelomové banky vzorků FN Brno},
   year = {2008}
}

TY  - CONF
ID  - 777015
AU  - Kyjovská, Drahomíra - Čumová, Jana - Pour, Luděk - Vidláková, Petra - Moravcová, Jana - Rycová, Marcela - Penka, Miroslav - Hájek, Roman
PY  - 2008
TI  - Využití myelomové banky vzorků FN Brno
SN  - 12135763
N2  - Úvod: Dlouhodobé uchovávání a archivace vzorků v zamraženém stavu při zachování vhodné buněčné vitality má velký význam pro jejich budoucí využití, zejména pro experimentální účely v oblasti sledování a prevence mnohočetného myelomu (MM) a k diagnosticko-léčebným účelům. Naše práce prezentuje stav myelomové banky vzorků od roku 2001. Metodika a pacienti: Pomocí metody MACS separujeme a uchováváme buněčné vzorky od pacientů s novou diagnózou MM, s relapsem, před zahájením plánované léčby nebo ve fázi maximální léčebné odpovědi po podepsání informovaného souhlasu v rámci plánovaného diagnostikovaného odběru biologického materiálu. Ze vzorku kostní dřeně jsou izolovány mononukleární buňky a po imunomagnetické separaci CD138+ buněk jsou získány pozitivní (obsahující myelomové buňky) a negativní frakce. Je stanovena čistota vzorku - procento myelomových buněk v cytospinovém nátěru a procento buněk se znakem CD38+ a CD138+ získané flowcytometrickým vyšetřením. Nativní buněčné frakce jsou následně využity k experimentálním účelům nebo jsou zamraženy metodou postupného zamražování a poté jsou uchovávány v tekutém dusíku. Výsledky: Od roku 2001 do ledna 2008 je v myelomové bance shromážděno celkem 8549 vzorků (viz Tab. č. 1). Jedná se o separované buňky (pozitivní: CD138+, negativní : CD138-) frakce a plazmu a mononukleární buňky kostní dřeně, dále pak o sérum, plazmu a mononukleární buňky periferní krve. Závěr: Separované buňky CD138+ jsou využity v centru CMG-URC ke cytogenetickým (FISH, CGH) genomickým (RT-PCR) a proteomickým analýzám. Buňky jsou rovněž využívány jako nádorový antigen pro přípravu vakcín na bázi DB a pro přípravu myelom specifických T lymfocytů.
ER  -

KYJOVSKÁ, Drahomíra; Jana ČUMOVÁ; Luděk POUR; Petra VIDLÁKOVÁ; Jana MORAVCOVÁ; Marcela RYCOVÁ; Miroslav PENKA a Roman HÁJEK. Využití myelomové banky vzorků FN Brno. In \textit{IX. Česko-slovenská konference laboratorní hematologie}. 2008. ISBN~1213-5763.

Přehled o publikaci