Spisovná čeština a polština ve veřejném diskurzu (norma, kodifikace, individuální postoje mluvčích)

MADECKI, Roman. Spisovná čeština a polština ve veřejném diskurzu (norma, kodifikace, individuální postoje mluvčích). In Česká slavistika 2008 (sborník příspěvků 14. mezinárodního kongresu slavistů, Ochrid, Makedonie, 2008). První. Brno - Praha: Academicus, 2008, s. 145-156. ISBN 978-80-87192-00-9.

Základní údaje

Originální název

Spisovná čeština a polština ve veřejném diskurzu (norma, kodifikace, individuální postoje mluvčích)

Název česky

Spisovná čeština a polština ve veřejném diskurzu (norma, kodifikace, individuální postoje mluvčích)

Název anglicky

Standard Czech and Polish in the Public Discourse (norm, codification, individual attitudes od speakers)

Autoři

MADECKI, Roman

Vydání

První. Brno - Praha, Česká slavistika 2008 (sborník příspěvků 14. mezinárodního kongresu slavistů, Ochrid, Makedonie, 2008), od s. 145-156, 12 s. 2008

Nakladatel

Academicus

---

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Stať ve sborníku

Obor

60200 6.2 Languages and Literature

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Označené pro přenos do RIV

Ne

Organizační jednotka

Filozofická fakulta

ISBN

978-80-87192-00-9

Klíčová slova anglicky

standard Czech; standard Polish; public discourse; individual attitudes of speakers

Štítky

individual attitudes of speakers, public discourse, standard Czech, standard Polish

Příznaky

Mezinárodní význam, Recenzováno

---

Anotace

V originále

Veřejný diskurs je sice stále chápán jako doména spisovného jazyka, současně však u veřejných komunikátů pozorujeme odklon od platné kodifikace, či šířeji pojaté spisovné normy. Vzorem pro většinu uživatelů se totiž stává jazykové chování v médiích, kde se postupně oslabují či dokonce stírají tradiční hranice mezi veřejným a soukromým, oficiálním a neoficiálním, spontánním a stylizovaným, připraveným a nepřipraveným. Zdá se, že situace je mnohem složitější v dnešní češtině, kde poměrně stabilizované podoby nabyla tzv. obecná čeština, jež v mediálním diskursu často supluje úlohu spisovného jazyka.V této souvislosti vyvstávají závažné otázky: Jak tuto situaci reflektuje norma?; Jaké jsou individuální postoje mluvčích a jak jsou utvářeny (od purismu po krajní varianty jazykového liberalismu a indiferentismu)?; Jak dále rozvíjet komunikační kompetenci žáků ve výuce mateřského jazyka?

Anglicky

Public discourse is a notion wide enough, except official and highly formalized communication situations it involves also communication acts running in schools, authorities, visiting a doctor, religious ceremonies, shopping etc. A wide line of users link it, however, above all to the communication acts in the audiovisual media. Language behaviour in the media becomes a model for many speakers. The distraction from standard language seems to be linked to quite new aspects of communication situations being characteristic right for the media. The margin between public and private, official and unofficial get here often blurred or they right disappear. Equally it is so at the margin between spontaneity and stylisation, readiness and unreadiness. The state of contemporary public oral communication is a result of influence of factors linguistic and extralinguistic, more exactly said sociolinguistic, cultural and also purely subjective. For the Czech situation is besides typical that one of causes consists in the language system itself where unlike the other languages a strong colloquial level is missed.