J 2008

Volby do švédského Riksdagu v letech 1998–2006: analýza strategických účinků volebního systému na úrovni volebních obvodů

MAŠKARINEC, Pavel

Základní údaje

Originální název

Volby do švédského Riksdagu v letech 1998–2006: analýza strategických účinků volebního systému na úrovni volebních obvodů

Název anglicky

Elections to the Swedish Riksdag in 1998, 2002, and 2006: Analysis of Strategic Effects of Electoral Systems on the Level of Electoral Districts

Vydání

Slovenská politologická revue, Trnava, Katedra politológie FF UCM v Trnave, 2008, 1335-9096

Další údaje

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Odkazy

Označené pro přenos do RIV

Ne

Organizační jednotka

Fakulta sociálních studií

Klíčová slova anglicky

Elections, Riksdag, Sweden, strategic effects, preferential voting, actors, coordination, ballot structure, personalization, open list

Příznaky

Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 6. 1. 2009 12:26, doc. Mgr. Pavel Maškarinec, Ph.D.

Anotace

V originále

Článek se zaměřuje na analýzu konceptu strategických účinků volebního systému na úrovni volebních obvodů na případu trojích voleb do švédského parlamentu v letech 1998, 2002 a 2006 se zvláštní pozorností věnovanou vztahu mezi velikostí volebních obvodů a stimulům ke strategické koordinaci. Tvrdíme, že strategické efekty jsou spíše slabé. Současně nicméně analýza preferenčního hlasování demonstruje, že i volební systémy s pouze slabě ordinální možností volby mohou - v případě dostatečného porozumění a využití strategických možností voliči a politickými stranami - mít silný efekt pro stranickou soutěž na úrovni volebních obvodů, přinejmenším v případě některých stran. Článek uzavírá pozorováním, že výjimečně stranicky soustředěná švédská politická kultura omezuje potenciální využití strategických stimulů nabízených volebním systémem a současně výrazně napomáhá reprodukci současné podoby stranické struktury.

Anglicky

The text analyses concept of strategic effects of electoral systems and offer its application on three electoral contests being held in Sweden in 1998, 2002, and 2006 with particular attention to relation between size of electoral districts and incentives to strategic coordination. We argue that strategic effects are rather weak. At the same time analysis of preferential voting illustrates, that even electoral systems with only weak ordinal choice of voting can – in case of sufficient understanding and utilization of strategic opportunities by voters and political parties – have strong effects for party competition on the level of electoral districts, at least in case of some parties. The article concludes with observation that extremely party-dominated Swedish political culture restrains potential utilization of strategic incentives offered by electoral system and, at the same time, markedly assists to reproduction of current party structure.