On context-free rewriting with a simple restriction and its computational completeness

MASOPUST, Tomáš a Alexander MEDUNA. On context-free rewriting with a simple restriction and its computational completeness. RAIRO - Theoretical Informatics and Applications. Les Ulis (Francie): EDP Sciences, 2009, roč. 43, č. 2, s. 365-378. ISSN 0988-3754.

Základní údaje

• Originální název: On context-free rewriting with a simple restriction and its computational completeness
• Název česky: O bezkontextovém přepisování s jednoduchým omezením a jeho výpočetní úplnost
• Autoři: MASOPUST, Tomáš a Alexander MEDUNA.
• Vydání: RAIRO - Theoretical Informatics and Applications, Les Ulis (Francie), EDP Sciences, 2009, 0988-3754.

Další údaje

• Typ výsledku: Článek v odborném periodiku
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• WWW: URL
• Impakt faktor: Impact factor: 0.361
• Organizační jednotka: Fakulta informatiky
• UT WoS: 000264879300012
• Klíčová slova anglicky: formal languages, context-free grammar, context-free rewriting system, derivation restriction, generative power
• Příznaky: Mezinárodní význam, Recenzováno

Anotace

This paper discusses context-free rewriting systems in which there exist two disjoint finite sets of rules, and a symbol, referred to as a condition of applicability, is attached to each rule in either of these two sets. In one set, a rule with a symbol attached to it is applicable if the attached symbol occurs in the current rewritten string while in the other set, such a rule is applicable if the attached symbol does not occur there. The present paper demonstrates that these rewriting systems are computationally complete. From this main result, the paper derives several consequences and solves several open problems.

Anotace česky

Článek diskutuje bezkontextové přepisovací systémy, v nichž existují dvě konečné disjunktní množiny pravidel, a symbol, označovaný jako podmínka aplikovatelnosti, je přiřazen ke každému pravidlu v obou množinách. V jedné množině jsou pravidla, která jsou aplikovatelná pouze tehdy, pokud se k ním přiřazené symboly vyskytuje ve větné formě, zatímco ve druhé množině jsou pravidla, která jsou aplikovatelná pouze tehdy, pokud se k ním přiřazené symboly nevyskytují ve větné formě. Článek demonstruje, že takovéto přepisující systémy jsou výpočetně úplné. V závěru je pak odvozeno několik důsledků.