Neuropatie tenkých vláken

D 2008

Neuropatie tenkých vláken

BEDNAŘÍK, Josef, Eva VLČKOVÁ a Lenka MLČÁKOVÁ

Základní údaje

Originální název

Neuropatie tenkých vláken

Název anglicky

Small-fiber neuropathy

Autoři

BEDNAŘÍK, Josef, Eva VLČKOVÁ a Lenka MLČÁKOVÁ

Vydání

9 (Suppl.). Bratislava, Neurológia pre prax, od s. 13-13, 1 s. 2008

Nakladatel

MEDUCA

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Stať ve sborníku

Obor

30000 3. Medical and Health Sciences

Stát vydavatele

Slovensko

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Organizační jednotka

Lékařská fakulta

ISSN

Klíčová slova anglicky

small-fibre; neuropathy

Štítky

neuropathy, small-fibre

Příznaky

Recenzováno

Změněno: 26. 6. 2009 11:55, prof. MUDr. Josef Bednařík, CSc.

Anotace

ORIG EN

V originále

Definice: Mezi tenká (small) vlákna patří málo myelinizovaná a nemyelinizovaná senzorická a autonomní vlákna A delta a C o průměru méně než 7 um. Jejich postižení se projevuje autonomní a/nebo bolestivou neuropatií. Podle navržené klasifikace (Lacomis 2002) je diagnostika založena a) klinickém vyšetření (porucha termické a algické percepce); b) elektrodiagnostice (abnormální termické a algické prahy); c) histologickém vyšetření (postižení tenkých vláken v epidermis, event. dermis; kožní biopsie). Rozlišují se tři úrovně jistoty diagnózy NTV: jistá (a+b+c), pravděpodobná (alespoň dva průkazy) a možná (alespoň jeden průkaz). Definování NTV je prakticky užitečné, protože vyžaduje speciální diagnostiku a do značné míry se překrývá s přítomností periferní neuropatické bolesti. Lacomisova kritéria jsou založena na konceptu výlučného či převažujícího postižení tenkých vláken a představě, že tento typ postižení je podmíněn omezeným spektrem příčin za rozdíl od postižení silných vláken: proto je přítomnost současného postižení silných vláken vylučujícím kritériem NTV. Diagnostika: Klinické vyšetření u izolované NTV obvykle nevykazuje abnormality (chybí motorické příznaky, jsou normální myotatické reflexy, chybí porucha taktilní citlivosti a propriocepce), orientační klinické testování percepce bolesti, tepla a chladu je kvalitativní či semikvantiativní a málo senzitivní. Dominují pozitivní senzitivní symptomy (bolesti, dyzestézie), případně autonomní symptomy. Základní elektrofyziologická metoda používaná k diagnostice neuropatií elektromyografie vykazuje rovněž normální nálezy. Mezi metodu s nejvyšší validitou v detekci postižení tenkých senzitivních vláken patří stanovení prahu pro chlad a teplo (quantitative sensory thermal threshold testing: QSTTT), event. bolest vyvolaná chladovými a tepelnými podněty (heat pain, cold pain). Evokované potenciály vyvolané laserem či teplem (contact heat evoked potentials: CHEPS) jsou vyhrazeny spíše pro výzkum. Existuje i široká škála elektrofyziologických autonomních testů, z nichž největší rozšíření doznaly sympatická kožní odpověď, Ewingovy kardiovální testy založené na analýze variability srdeční frekvence a jeji spektrální analýza. V poslední dekádě byla rozvíjena v řadě amerických a evropských laboratořích technika kožní biopsie, zejména pak ke kvantitativnímu nebo kvalitativnímu zhodnocení intraepidermálních somatických nervových vláken (typu C) jako ukazatele čisté senzitivní neuropatie tenkých vláken (SNTV). Nejlépe validovaným parametrem je hustota intraepidermálních nervových vláken (intraepidermal nerve fiber density: IENFD) založená na vizualizaci epidermálních vláken pomocí protilátky proti panneuronálnímu antigenu PGP 9.5. Závěr: Diagnostika NTV má klinický význam zejména u bolestivých stavů s negativním klinickým a EMG nálezem, kdy napomáhá v diferenciální diagnostice oproti dalším příčinám bolesti (nociceptivní, psychogenní bolest), ale i u případů s detekovatelným postižením silných vláken, které se v praxi s NTV často kombinuje. Pacienti se symptomy autonomní neuropatie jsou v rámci často široké diferenciální diagnostiky řešeni specialisty jiných oborů: ortostatická synkopa: kardiologie; akutní gastroparéza zejména u diabetiků: gastroenterologie aj. Detekce NTV má i zásadní význam pro výzkum patofyziologie neuropatické bolesti.

Anglicky

Small fiber neuropathy

Návaznosti

MSM0021622404, záměr

Název: Vnitřní organizace a neurobiologické mechanismy funkčních systémů CNS

Investor: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Vnitřní organizace a neurobiologické mechanismy funkčních systémů CNS

Citovat

BEDNAŘÍK, Josef, Eva VLČKOVÁ a Lenka MLČÁKOVÁ. Neuropatie tenkých vláken. In Neurológia pre prax. 9 (Suppl.). Bratislava: MEDUCA, 2008, s. 13-13. ISSN 1335-9592.

@inproceedings{806055,
   author = {Bednařík, Josef and Vlčková, Eva and Mlčáková, Lenka},
   address = {Bratislava},
   booktitle = {Neurológia pre prax},
   edition = {9 (Suppl.)},
   keywords = {small-fibre; neuropathy},
   language = {cze},
   location = {Bratislava},
   pages = {13-13},
   publisher = {MEDUCA},
   title = {Neuropatie tenkých vláken},
   year = {2008}
}

TY  - JOUR
ID  - 806055
AU  - Bednařík, Josef - Vlčková, Eva - Mlčáková, Lenka
PY  - 2008
TI  - Neuropatie tenkých vláken
PB  - MEDUCA
CY  - Bratislava
KW  - small-fibre
KW  - neuropathy
N2  - Definice: Mezi tenká (small) vlákna patří málo myelinizovaná a nemyelinizovaná senzorická a autonomní vlákna A delta a C o průměru méně než 7 um. Jejich postižení se projevuje autonomní a/nebo bolestivou neuropatií. Podle navržené klasifikace (Lacomis 2002) je diagnostika založena a) klinickém vyšetření (porucha termické a algické percepce); b) elektrodiagnostice (abnormální termické a algické prahy); c) histologickém vyšetření (postižení tenkých vláken v epidermis, event. dermis; kožní biopsie). Rozlišují se tři úrovně jistoty diagnózy NTV: jistá (a+b+c), pravděpodobná (alespoň dva průkazy) a možná (alespoň jeden průkaz). Definování NTV je prakticky užitečné, protože vyžaduje speciální diagnostiku a do značné míry se překrývá s přítomností periferní neuropatické bolesti. Lacomisova kritéria jsou založena na konceptu výlučného či převažujícího postižení tenkých vláken a představě, že tento typ postižení je podmíněn omezeným spektrem příčin za rozdíl od postižení silných vláken: proto je přítomnost současného postižení silných vláken vylučujícím kritériem NTV. Diagnostika: Klinické vyšetření u izolované NTV obvykle nevykazuje abnormality (chybí motorické příznaky, jsou normální myotatické reflexy, chybí porucha taktilní citlivosti a propriocepce), orientační klinické testování percepce bolesti, tepla a chladu je kvalitativní či semikvantiativní a málo senzitivní. Dominují pozitivní senzitivní symptomy (bolesti, dyzestézie), případně autonomní symptomy. Základní elektrofyziologická metoda používaná k diagnostice neuropatií elektromyografie vykazuje rovněž normální nálezy. Mezi metodu s nejvyšší validitou v detekci postižení tenkých senzitivních vláken patří stanovení prahu pro chlad a teplo (quantitative sensory thermal threshold testing: QSTTT), event. bolest vyvolaná chladovými a tepelnými podněty (heat pain, cold pain). Evokované potenciály vyvolané laserem či teplem (contact heat evoked potentials: CHEPS) jsou vyhrazeny spíše pro výzkum. Existuje i široká škála elektrofyziologických autonomních testů, z nichž největší rozšíření doznaly sympatická kožní odpověď, Ewingovy kardiovální testy založené na analýze variability srdeční frekvence a jeji spektrální analýza. V poslední dekádě byla rozvíjena v řadě amerických a evropských laboratořích technika kožní biopsie, zejména pak ke kvantitativnímu nebo kvalitativnímu zhodnocení intraepidermálních somatických nervových vláken (typu C) jako ukazatele čisté senzitivní neuropatie tenkých vláken (SNTV). Nejlépe validovaným parametrem je hustota intraepidermálních nervových vláken (intraepidermal nerve fiber density: IENFD) založená na vizualizaci epidermálních vláken pomocí protilátky proti panneuronálnímu antigenu PGP 9.5. Závěr: Diagnostika NTV má klinický význam zejména u bolestivých stavů s negativním klinickým a EMG nálezem, kdy napomáhá v diferenciální diagnostice oproti dalším příčinám bolesti (nociceptivní, psychogenní bolest), ale i u případů s detekovatelným postižením silných vláken, které se v praxi s NTV často kombinuje. Pacienti se symptomy autonomní neuropatie jsou v rámci často široké diferenciální diagnostiky řešeni specialisty jiných oborů: ortostatická synkopa: kardiologie; akutní gastroparéza zejména u diabetiků: gastroenterologie aj. Detekce NTV má i zásadní význam pro výzkum patofyziologie neuropatické bolesti.
ER  -

BEDNAŘÍK, Josef, Eva VLČKOVÁ a Lenka MLČÁKOVÁ. Neuropatie tenkých vláken. In \textit{Neurológia pre prax}. 9 (Suppl.). Bratislava: MEDUCA, 2008, s.~13-13. ISSN~1335-9592.

Podrobný výpis o publikaci