2009
Začínající učitelé jako informátoři o klimatu školy prizmatem tří metod
JEŽEK, StanislavZákladní údaje
Originální název
Začínající učitelé jako informátoři o klimatu školy prizmatem tří metod
Název česky
Začínající učitelé jako informátoři o klimatu školy prizmatem tří metod
Název anglicky
Novice teachers as informants about school climate
Autoři
Vydání
Orbis scholae, 2009, 1802-4637
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
50300 5.3 Education
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Označené pro přenos do RIV
Ano
Kód RIV
RIV/00216224:14230/09:00034582
Organizační jednotka
Fakulta sociálních studií
Klíčová slova anglicky
school climate assessment; school representations; specific informers; themetic analysis; journals; novice teachers
Štítky
Příznaky
Recenzováno
Změněno: 15. 6. 2009 12:45, doc. Mgr. Stanislav Ježek, Ph.D.
V originále
Různí účastníci (stakeholders) nahlížejí na školu z různých perspektiv. Ať již klima školy konstruujeme jako institucionální (intersubjektivní) charakteristiku, nebo jako subjektivní individuální konstrukt, v obou případech nás zajímají specifické percepce různých kategorií informátorů. Studie zkoumá, jaké informace o klimatu školy lze očekávat od začínajících učitelů. Jsou využity tři zdroje málo strukturovaných dat-deníky začínajících učitelů, záznamy z focus group se začínajícími učiteli a data z individuálního polostrukturovaného rozhovoru. Výchozím rámcem pro kódování je klasifikace charakteristik školy jako učící (se) komunity (Kruse et al. 1995). Množství výroků kategorizovatelných v rámci zvoleného kódovacího rámce bylo nízké, zvláště u dotazovacích metod, tj. začínající učitelé reflektovali především sebe mnohem méně školu. Kategorizovatelné výroky se týkaly především deprivatizace praxe, komunikačních struktur a společného reflektování. Tyto výroky byly diagnosticky cenné. Začínající učitelé tak mohou být při diagnostice velmi užitečným zdrojem informací o tom, jak ve škole funguje formálnější komunikace, vytváření (reflektování) a předávání pedagogických zkušeností. Jejich obecnější hodnocení různých aspektů školy však již může být méně validní, stejně jako rychlá hodnocení, vyžadovaná některými formami dotazování.
Anglicky
Different school participants (stakeholders) may be viewed as informants able to provide us with different aspects of the school environment that they are familiar with. Whether we define school climate as an institutional intersubjective characteristics, or as a subjective individual construct, in both cases we are interested in the specific perceptions of the different categories of informants. The study looks at what kinds of infoirmation relevant to school climate assessment can be expected form novice teachers. Three methods are used: individual structured interviews, focus groups and diaries. The conceptual framework of schools as learning communities was used for thematic analysis. Only a small proportion of statements fit in the coding scheme, i.e. novice teachers reflected mostly themselves, much less their school. Statements that could be coded fell mostly in the categories of deprivatisation of practice, communication structures and shared reflecting. Such reflections can be very valuable for school climate assessment. Novice teachers can inform well about the more formal communications structures, how practice is reflected and shared among teachers. They are less able to form general evaluations at the school level, such as those frequently included in school climate assessment questionnaires.
Návaznosti
| MSM0021622406, záměr |
|