D 2008

Sémiotika (post)fotografie

ŠIMŮNEK, Michal

Základní údaje

Originální název

Sémiotika (post)fotografie

Název anglicky

Semiotics of (post)photography

Vydání

Olomouc, Intermedialita: Slovo - obraz - zvuk. Sborník příspěvků z mezinárodního sympozia, od s. 209-222, 24 s. 2008

Nakladatel

Univerzita Palackého v Olomouci

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Stať ve sborníku

Obor

50000 5. Social Sciences

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Označené pro přenos do RIV

Ne

Organizační jednotka

Fakulta sociálních studií

ISBN

978-80-244-2054-7

Klíčová slova anglicky

semiotics photography postphotography icon index simulation
Změněno: 30. 6. 2009 15:47, Mgr. Michal Šimůnek, Ph.D.

Anotace

V originále

Na pozadí úvah o paradoxní povaze fotografie se zamýšlím nad údajnou technologicko-ontologickou a epistemologickou krizí související s příchodem tzv. (post)fotografie. Radikální vyznění úvah o krizi a údajném diskontinuitním zlomu v dějinách fotografie se snažím temperovat poukazem na paradox, který se objevuje v souvislosti se znakovou povahou digitální fotografie: zatímco na rovině systémové a ryze teoretické analýzy se může zdát, že fotografie-znak prochází radikální a dramatickou proměnou, na rovině každodenní fotografické praxe (např. v rodinné fotografii) má (post)fotografie přibližně stejné postavení, jaké měla a má fotografie analogová. Na jedné straně se zdá, že fotografie v důsledku digitalizace přestává být indexem reálného referentu a je mnohem spíše simulací bez vztahu ke skutečnému světu, na straně druhé, sociální aktéři v rámci své každodenní fotografické praxe s fotografií nakladádají, jakoby stále byla indexem.

Anglicky

On the basis of the paradoxical and ambivalent nature of photography the paper deals with a supposed discontinuous rupture in the history of photography, the rupture that is considered in the several concepts of the so called post-photography. The rapid shift from analogous to digital photography was by many critics interpreted as deep ontological and epistemological revolution, photography is considered not to be any more index of real referent, but it is considered to be simulation or even non-photography. Although we can talk about some kind of redefinition of indexicality of photography (for example the shift from spatial to temporal indices etc.), I argue, that the notion of loss of photographic indexicality is inadequate and overestimated both in the sense of abstract semiotic consideration of the nature of photographic sing and in the sense of predominant photographic practice.