2008
Sémiotika (post)fotografie
ŠIMŮNEK, MichalZákladní údaje
Originální název
Sémiotika (post)fotografie
Název anglicky
Semiotics of (post)photography
Autoři
Vydání
Olomouc, Intermedialita: Slovo - obraz - zvuk. Sborník příspěvků z mezinárodního sympozia, od s. 209-222, 24 s. 2008
Nakladatel
Univerzita Palackého v Olomouci
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Stať ve sborníku
Obor
50000 5. Social Sciences
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Označené pro přenos do RIV
Ne
Organizační jednotka
Fakulta sociálních studií
ISBN
978-80-244-2054-7
Klíčová slova anglicky
semiotics photography postphotography icon index simulation
Změněno: 30. 6. 2009 15:47, Mgr. Michal Šimůnek, Ph.D.
V originále
Na pozadí úvah o paradoxní povaze fotografie se zamýšlím nad údajnou technologicko-ontologickou a epistemologickou krizí související s příchodem tzv. (post)fotografie. Radikální vyznění úvah o krizi a údajném diskontinuitním zlomu v dějinách fotografie se snažím temperovat poukazem na paradox, který se objevuje v souvislosti se znakovou povahou digitální fotografie: zatímco na rovině systémové a ryze teoretické analýzy se může zdát, že fotografie-znak prochází radikální a dramatickou proměnou, na rovině každodenní fotografické praxe (např. v rodinné fotografii) má (post)fotografie přibližně stejné postavení, jaké měla a má fotografie analogová. Na jedné straně se zdá, že fotografie v důsledku digitalizace přestává být indexem reálného referentu a je mnohem spíše simulací bez vztahu ke skutečnému světu, na straně druhé, sociální aktéři v rámci své každodenní fotografické praxe s fotografií nakladádají, jakoby stále byla indexem.
Anglicky
On the basis of the paradoxical and ambivalent nature of photography the paper deals with a supposed discontinuous rupture in the history of photography, the rupture that is considered in the several concepts of the so called post-photography. The rapid shift from analogous to digital photography was by many critics interpreted as deep ontological and epistemological revolution, photography is considered not to be any more index of real referent, but it is considered to be simulation or even non-photography. Although we can talk about some kind of redefinition of indexicality of photography (for example the shift from spatial to temporal indices etc.), I argue, that the notion of loss of photographic indexicality is inadequate and overestimated both in the sense of abstract semiotic consideration of the nature of photographic sing and in the sense of predominant photographic practice.