POSPÍŠILOVÁ, Jana and Helena BOČKOVÁ. Bulgarische Gärtnen in Brünn: ein Blick von innen und von au3en (Bulharian Gardeners in Brno). In Vom Wandergesellen zum „Green Card“-Spezialisten. Interkulturelle Aspekte der Arbeitsmigrations im östlichen Mittelauropa. 1. vyd. Münster – New York – München – Berlin: Institut für Volkskunde – Institut für Völkenkunde – Institut für Deutsch als Fremdsprache der Universität München, 2003, p. 83-105. ISBN 3-8309-1232-3.
Other formats:   BibTeX LaTeX RIS
Basic information
Original name Bulgarische Gärtnen in Brünn: ein Blick von innen und von au3en
Name in Czech Bulharští zahradnící v Brně: pohled zevnitř a zvenčí
Name (in English) Bulharian Gardeners in Brno
Authors POSPÍŠILOVÁ, Jana (203 Czech Republic) and Helena BOČKOVÁ (203 Czech Republic, guarantor).
Edition 1. vyd. Münster – New York – München – Berlin, Vom Wandergesellen zum „Green Card“-Spezialisten. Interkulturelle Aspekte der Arbeitsmigrations im östlichen Mittelauropa, p. 83-105, 23 pp. 2003.
Publisher Institut für Volkskunde – Institut für Völkenkunde – Institut für Deutsch als Fremdsprache der Universität München
Other information
Original language German
Type of outcome Proceedings paper
Field of Study Archaeology, anthropology, ethnology
Country of publisher Germany
Confidentiality degree is not subject to a state or trade secret
Organization unit Faculty of Arts
ISBN 3-8309-1232-3
Keywords in English ethnic minority; gardeners; folk culture; Brno; Bulgarians
Tags Brno, Bulgarians, ethnic minority, folk culture, gardeners
Tags International impact, Reviewed
Changed by Changed by: PhDr. Helena Bočková, učo 107057. Changed: 20/1/2009 01:01.
Abstract
Die bulharische Gärtner bilden eine nahezu vergessene Epizode in der Brünner Geschichte.
Abstract (in Czech)
Počátek pěstování zeleniny ve velkém pro trh datuje bulharská literatura polovinou 18. století a spojuje i s trnovským krajem na severu dnešního Bulharska. V poslední čtvrtině 19. století přicházeli bulharští zahradníci sezonně do rakousko-uherské monarchie na území dnešního Maďarska a Slovenska. Mohutnější příliv do českých zemí je pak spojen až se vznikem Československé republiky. První místo, kam ve 20. a na počátku 30. let 20. století směřovali, byla Bratislava a Brno, kde v té době bylo na 20 bulharských zahradnictví. Proslulost bulharských zahradníků je v největším moravském městě Brně dnes už skoro zapomenutá. Přesto jsou v kolektivní paměti starších Brňanů dodnes přítomní. Současný terénní výzkum přináší poznatky o míře a způsobu akulturace a asimilace bulharských zahradníků. Bulharští zahradníci si získali v české společnosti velmi dobré renomé svou pracovitostí, bezkonfliktností, vysokou kvalitou a přijatelnými cenami nabízeného zboží. Z memoárů je patrné, že bulharské zahradníky nevedly k usídlování v Brně a jinde v Československu jen ekonomické důvody, ale i příznivé přijetí českou společností. Tento pozitivní stereotyp přetrvává u starší generace dodnes. Bulhaři sami se začlenili do české společnosti v Brně natolik, že ta dnes často ani nezná jejich etnickou identitu. Tuto jejich dnešní situaci lze označit jako nedovršenou asimilaci. Bulhaři přijali některé české zvyky a obyčeje i do svého rodinného soukromí, současně si však udržují etnické a zčásti i kulturní povědomí o svém původu, znalost rodného jazyka svých předků a společnou organizační bázi usnadňující vzájemná setkání.
Abstract (in English)
In the period between the two world wars, the Bulgarian community in Brno was the largest Bulgarian minority in the Czech lands.
PrintDisplayed: 11/5/2024 17:02