První zkušenosti s tříděním plazmatických buněk na
mikroskopická skla

a 2008

První zkušenosti s tříděním plazmatických buněk na mikroskopická skla

BUREŠOVÁ, Ivana; Renata KUPSKÁ; Tomáš PERUTKA a Roman HÁJEK

Základní údaje

Originální název

První zkušenosti s tříděním plazmatických buněk na mikroskopická skla

Autoři

BUREŠOVÁ, Ivana; Renata KUPSKÁ; Tomáš PERUTKA a Roman HÁJEK

Vydání

3) IX. Česko-slovenská konference laboratorní hematologie, 2008

Další údaje

Typ výsledku

Konferenční abstrakt

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Označené pro přenos do RIV

Organizační jednotka

Lékařská fakulta

Klíčová slova anglicky

plasma cells; multiple myeloma; FACS

Štítky

FACS, multiple myeloma, plasma cells

Změněno: 26. 1. 2009 17:14, RNDr. Ivana Burešová

Anotace

V originále

Úvod: Monoklonální gamapatie, zvláště ve svých počátečních stádiích, jsou charakteristické nízkým zastoupením patologické populace. Nízká čistota jde ruku v ruce s nízkým absolutním počtem buněk, které lze získat z odběru kostní dřeně. Výzkum monoklonálních gamapatií je tak nemyslitelný bez separačních postupů. Daní za čistotu vytříděné populace jsou vyšší ztráty. Jednou z možností, jak snížit požadavky na množství buněk, je využít jejich třídění přímo na mikroskopické sklo pro cytogenetické vyšetření metodami FISH. Tento postup je doporučován i Evropskou myelomovou sítí (EMN). Uvádíme naše první zkušenosti s metodou. Materiál a metody: Pro třídění buněk byla využita mononukleární frakce získaná gradientovou centrifugací z heparinizované kostní dřeně pacientů s monoklonálními gamapatiemi, odebrané do Iscova média. Před tříděním byly buňky označeny protilátkou proti CD138. Parametry buněčného sorteru byly nastaveny speciálně pro třídění na mikroskopické sklo a třídění probíhalo jednak na suché sklo, jednak na něj byly před tříděním aplikovány různé roztoky. Byl sledován jejich vliv na výsledný tvar buněk a jejich čitelnost po obarvení jader a aplikaci fluorescenčních sond. Výsledky: Byly odladěny parametry nastavení sortru pro třídění buněk přímo na mikroskopické sklo. Ukázalo se, že pro použití buněk pro FISH je rozhodující roztok, do kterého budou buňky tříděny, jeho množství a forma aplikace. Integritu a tvar buněk příznivě ovlivňuje např. telecí fetální sérum - ve větší vrstvě ale zhoršuje čitelnost, nebo fixativ, který ale rychle vysychá, což je problém při déletrvajícím třídění. Závěr: Bylo ověřeno, že buňky vytříděné přímo na mikroskopické sklo lze použít pro vyšetření pomocí FISH. Zavedení této metodiky vidíme jako významný krok k výzkumu jedinců s MGUS, kde bývá zastoupení patologické populace často tak nízké, že i při zpracování relativně velkého objemu kostní dřeně lze získat řádově jen desítky tisíc buněk.

Návaznosti

LC06027, projekt VaV

Název: Univerzitní výzkumné centrum - Česká myelomová skupina (Akronym: LC MGUS)

Investor: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Univerzitní výzkumné centrum - Česká myelomová skupina (URC - CMG)

Citovat

BUREŠOVÁ, Ivana; Renata KUPSKÁ; Tomáš PERUTKA a Roman HÁJEK. První zkušenosti s tříděním plazmatických buněk na mikroskopická skla. In 3) IX. Česko-slovenská konference laboratorní hematologie. 2008.

@proceedings{816660,
   author = {Burešová, Ivana and Kupská, Renata and Perutka, Tomáš and Hájek, Roman},
   booktitle = {3)   IX. Česko-slovenská konference laboratorní hematologie},
   keywords = {plasma cells; multiple myeloma; FACS},
   title = {První zkušenosti s tříděním plazmatických buněk na mikroskopická skla},
   year = {2008}
}

TY  - CONF
ID  - 816660
AU  - Burešová, Ivana - Kupská, Renata - Perutka, Tomáš - Hájek, Roman
PY  - 2008
TI  - První zkušenosti s tříděním plazmatických buněk na mikroskopická skla
KW  - plasma cells
KW  - multiple myeloma
KW  - FACS
N2  - Úvod: Monoklonální gamapatie, zvláště ve svých počátečních stádiích, jsou charakteristické nízkým zastoupením patologické populace. Nízká čistota jde ruku v ruce s nízkým absolutním počtem buněk, které lze získat z odběru kostní dřeně. Výzkum monoklonálních gamapatií je tak nemyslitelný bez separačních postupů. Daní za čistotu vytříděné populace jsou vyšší ztráty. Jednou z možností, jak snížit požadavky na množství buněk, je využít jejich třídění přímo na mikroskopické sklo pro cytogenetické vyšetření metodami FISH. Tento postup je doporučován i Evropskou myelomovou sítí (EMN). Uvádíme naše první zkušenosti s metodou. Materiál a metody: Pro třídění buněk byla využita mononukleární frakce získaná gradientovou centrifugací z heparinizované kostní dřeně pacientů s monoklonálními gamapatiemi, odebrané do Iscova média. Před tříděním byly buňky označeny protilátkou proti CD138. Parametry buněčného sorteru byly nastaveny speciálně pro třídění na mikroskopické sklo a třídění probíhalo jednak na suché sklo, jednak na něj byly před tříděním aplikovány různé roztoky. Byl sledován jejich vliv na výsledný tvar buněk a jejich čitelnost po obarvení jader a aplikaci fluorescenčních sond. Výsledky: Byly odladěny parametry nastavení sortru pro třídění buněk přímo na mikroskopické sklo. Ukázalo se, že pro použití buněk pro FISH je rozhodující roztok, do kterého budou buňky tříděny, jeho množství a forma aplikace. Integritu a tvar buněk příznivě ovlivňuje např. telecí fetální sérum - ve větší vrstvě ale zhoršuje čitelnost, nebo fixativ, který ale rychle vysychá, což je problém při déletrvajícím třídění. Závěr: Bylo ověřeno, že buňky vytříděné přímo na mikroskopické sklo lze použít pro vyšetření pomocí FISH. Zavedení této metodiky vidíme jako významný krok k výzkumu jedinců s MGUS, kde bývá zastoupení patologické populace často tak nízké, že i při zpracování relativně velkého objemu kostní dřeně lze získat řádově jen desítky tisíc buněk.
ER  -

BUREŠOVÁ, Ivana; Renata KUPSKÁ; Tomáš PERUTKA a Roman HÁJEK. První zkušenosti s tříděním plazmatických buněk na mikroskopická skla. In \textit{3) IX. Česko-slovenská konference laboratorní hematologie}. 2008.

Přehled o publikaci