2009
Vybrané metody studia imunitního systému hmyzu
HYRŠL, Pavel; Pavel DOBEŠ a Ondřej VAŠÍČEKZákladní údaje
Originální název
Vybrané metody studia imunitního systému hmyzu
Název česky
Vybrané metody studia imunitního systému hmyzu
Název anglicky
Selected methods in insect immunology
Autoři
Vydání
Sborník abstraktů Zoologické dny Brno 2009, 2009
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Konferenční abstrakt
Obor
30102 Immunology
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Označené pro přenos do RIV
Ne
Organizační jednotka
Přírodovědecká fakulta
ISBN
978-80-87189-03-0
Klíčová slova anglicky
insect immunity; Galleria mellonella; Bombyx mori
Příznaky
Mezinárodní význam
Změněno: 30. 1. 2016 23:10, Mgr. Pavel Dobeš, Ph.D.
V originále
Imunitní systém hmyzu je v mnoha směrech originální a odlišný od imunitního systému savců, můžeme ho rozdělit na složku buněčnou a humorální. Buněčná složka je tvořena hemocyty, které se podílejí na fagocytóze, nodulaci a enkapsulaci. Humorální část zastupují fenoloxidázová a koagulační kaskáda, aglutininy, lysozym a další antibakteriální peptidy. Na našem pracovišti měříme řadu parametrů buněčné i humorální složky imunitního systému, používáme k tomu zejména zavíječe voskového (Galleria mellonella) a sezónně bource morušového (Bombyx mori). Mikroskopicky hodnotíme buněčné reakce (fagocytóza, nodulace a enkapsulace) a produkci reaktivních kyslíkových radikálů (RKM) hemocyty detekujeme fluorescenčně nebo luminometricky. Aktivitu enzymu fenoloxidázy (PO), která je hlavní součástí PO kaskády, lze stanovit kolorimetricky po přidání substrátu 3,4-dihydroxyfenylalaninu (DOPA), který je PO přeměňován na barevné produkty, tvorba melaninu. Ke stanovení antibakteriální aktivity se používá luminiscenční metoda založená na principu bioluminiscence. Využívá rekombinantní bakteriální kmen Escherichia coli, při čemž intenzita produkovaného světla odpovídá viabilitě bakterií. Z grafu znázorňujícího závislost luminiscence na čase je odečtena doba potřebná pro usmrcení 50% bakterií. Tato hodnota je použita jako parametr pro srovnání aktivity jednotlivých vzorků hemolymfy o stejné koncentraci. Množství lysozymu lze stanovit in vitro radiální difúzí v agaróze. Na agarové plotny obsahující Micrococcus luteus se nanesou vzorky hemolymfy nebo kalibrační roztok lysozymu. Průměry vzniklých projasněných difúzních zón se přepočítají podle kalibrační křivky na mg/ml vzorku. Složení proteinového spektra hemolymfy studujeme metodikou SDS-PAGGE (polyakrylamidová gradientová gelová elektroforéza v prostředí dodecylsulfátu sodného) s následným barvením stříbrem. Tato práce byla podpořena grantem GAČR 206/09/P470.
Anglicky
Imunitní systém hmyzu je v mnoha směrech originální a odlišný od imunitního systému savců, můžeme ho rozdělit na složku buněčnou a humorální. Buněčná složka je tvořena hemocyty, které se podílejí na fagocytóze, nodulaci a enkapsulaci. Humorální část zastupují fenoloxidázová a koagulační kaskáda, aglutininy, lysozym a další antibakteriální peptidy. Na našem pracovišti měříme řadu parametrů buněčné i humorální složky imunitního systému, používáme k tomu zejména zavíječe voskového (Galleria mellonella) a sezónně bource morušového (Bombyx mori). Mikroskopicky hodnotíme buněčné reakce (fagocytóza, nodulace a enkapsulace) a produkci reaktivních kyslíkových radikálů (RKM) hemocyty detekujeme fluorescenčně nebo luminometricky. Aktivitu enzymu fenoloxidázy (PO), která je hlavní součástí PO kaskády, lze stanovit kolorimetricky po přidání substrátu 3,4-dihydroxyfenylalaninu (DOPA), který je PO přeměňován na barevné produkty, tvorba melaninu. Ke stanovení antibakteriální aktivity se používá luminiscenční metoda založená na principu bioluminiscence. Využívá rekombinantní bakteriální kmen Escherichia coli, při čemž intenzita produkovaného světla odpovídá viabilitě bakterií. Z grafu znázorňujícího závislost luminiscence na čase je odečtena doba potřebná pro usmrcení 50% bakterií. Tato hodnota je použita jako parametr pro srovnání aktivity jednotlivých vzorků hemolymfy o stejné koncentraci. Množství lysozymu lze stanovit in vitro radiální difúzí v agaróze. Na agarové plotny obsahující Micrococcus luteus se nanesou vzorky hemolymfy nebo kalibrační roztok lysozymu. Průměry vzniklých projasněných difúzních zón se přepočítají podle kalibrační křivky na mg/ml vzorku. Složení proteinového spektra hemolymfy studujeme metodikou SDS-PAGGE (polyakrylamidová gradientová gelová elektroforéza v prostředí dodecylsulfátu sodného) s následným barvením stříbrem. Tato práce byla podpořena grantem GAČR 206/09/P470.
Návaznosti
| GP206/09/P470, projekt VaV |
|