Složení potravy a hnízdní úspěšnost sýce rousného (Aegolius funereus) v CHKO Žďárské vrchy

RYMEŠOVÁ, Dana. Složení potravy a hnízdní úspěšnost sýce rousného (Aegolius funereus) v CHKO Žďárské vrchy. BUTEO. 2007, roč. 15, s. 49-57. ISSN 1210-3535.

Základní údaje

Originální název

Složení potravy a hnízdní úspěšnost sýce rousného (Aegolius funereus) v CHKO Žďárské vrchy

Název česky

Složení potravy a hnízdní úspěšnost sýce rousného (Aegolius funereus) v CHKO Žďárské vrchy

Název anglicky

Diet composition and nest success of Tengmalm’s Owl (Aegolius funereus) in the Žďárské vrchy Protected Landscape Area

Autoři

RYMEŠOVÁ, Dana

Vydání

BUTEO, 2007, 1210-3535

---

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Obor

10600 1.6 Biological sciences

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Označené pro přenos do RIV

Ne

Organizační jednotka

Přírodovědecká fakulta

Klíčová slova česky

sýc rousný, Aegolius funereus, potrava, složení potravy, hnízdní úspěšnost

Klíčová slova anglicky

Aegolius funereus, Tengmalm's owl, boreal owl, diet, nest success

Příznaky

Recenzováno

---

Anotace

V originále

V hnízdní sezóně 2005 bylo na sledovaném území v CHKO Žďárské vrchy zjištěno celkem osmnáct hnízdních lokalit sýce rousného. Nejčastěji byly sýcem osidlovány přirozené hnízdní dutiny v bucích. K úspěšnému vyhnízdění (min. 1 vzletné mládě) došlo na třinácti lokalitách, přičemž ve dvou případech byla úspěšná až náhradní snůška. Průměrně byla vyvedena čtyři mláďata na úspěšné hnízdo (3,9; SD = 0,9). Pohnízdní zbytky byly sbírány na jedenácti lokalitách. Celkem z nich bylo získáno 1043 kusů kořisti. Nejdůležitější kořist tvořili hraboši rodu Microtus. Hraboš polní M. arvalis (dominance 27,52 %) byl zastoupen dokonce početněji než hraboš mokřadní M. agrestis (24,52 %). Poměrně velké procentuální zastoupení v potravě bylo zjištěno i u rejska obecného Sorex araneus (15,05 %) a norníka rudého Clethrionomys glareolus (13,81 %). Oproti jiným potravním studiím sýce rousného z území ČR byl nalezen vyšší podíl hryzce vodního Arvicola terrestris (1,92 %). Savci představovali 96,55 % a ptáci 3,45 % kořisti ze všech zjištěných obratlovců. Faunisticky nejcennější nález, získaný ze zkoumaného vzorku potravy sýce, představoval rejsek horský Sorex alpinus.

Anglicky

The article deals with nest success and diet composition of the Tengmalm’s Owl in the Protected Landscape Area of Žďárské vrchy in the breeding season 2005. In total, 20 breeding attempts on 18 sites were recorded (Tab. 1), from that 13 were successful (Tab. 2), i. e. one fledgling has been reared per a nest at least. Laying of replacement clutch was observed in two cases. Nesting took place in nest boxes only three times, mostly natural tree holes were occupied. Tengmalm’s Owl most often occupied holes in beeches, only one was in spruce. There were produced four fledglings per a succesful nest on average (3.9; SD= 0.9). Prey remains were collected from 11 succesful nests in nest boxes and 1043 prey items was obtained in total (Tab. 3 and 4). The most important prey in the diet of Tengmalm’s Owl are Microtus voles. The abundance of Common Vole (Microtus arvalis) and short-tailed vole M. agrestis was almost the same (dominance 27.52% vs. 24.52%). The Common Shrew (Sorex araneus) (15.05 %) and the Bank Vole (Clethrionomys glareolus) (13.81%) also composed a relatively high proportion in the diet. Compared to the other studies on Tengmalm’s Owl diet from the Czech Republic, a higher proportion of the Water Vole Arvicola terrestris was found. Mammals composed 96.55% and birds only 3.45% of prey from all the vertebrates in the samples. The great importance to faunistic is the confirmation of the Alpine Shrew (Sorex alpinus) in the study area.