2008
Paternita sýce rousného (Aegolius funereus)
RYMEŠOVÁ, Dana; Petra SLÁMOVÁ; Jan HANEL; Jana SVOBODOVÁ; Markéta ZÁRYBNICKÁ et al.Základní údaje
Originální název
Paternita sýce rousného (Aegolius funereus)
Název česky
Paternita sýce rousného (Aegolius funereus)
Název anglicky
Paternity of Tengmalm's Owl (Aegolius funereus)
Autoři
RYMEŠOVÁ, Dana; Petra SLÁMOVÁ; Jan HANEL; Jana SVOBODOVÁ; Markéta ZÁRYBNICKÁ; Karel ŠŤASTNÝ; Tomáš ALBRECHT; Zdeněk ŘEHÁK a Josef BRYJA
Vydání
Zoologické dny České Budějovice 2008, 2008
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Konferenční abstrakt
Obor
10600 1.6 Biological sciences
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Odkazy
Označené pro přenos do RIV
Ne
Organizační jednotka
Přírodovědecká fakulta
ISBN
978-80-87189-00-9
Klíčová slova česky
sýc rousný, mikrosatelity, paternita, mimopárové kopulace, Aegolius funereus
Klíčová slova anglicky
paternity, Tengmalm's owl, boreal owl, Aegolius funereus, EPC, microsatellites
Změněno: 8. 6. 2010 15:24, Mgr. Dana Rymešová, Ph.D.
Anotace
V originále
Sovy jsou považovány za sociálně monogamní ptáky, nicméně jejich genetický párovací systém byl dosud studován jen u sedmi druhů. Hnízdní biologie sýce rousného (Aegolius funereus) je v Krušných horách studována již od roku 1999. V roce 2006 se zde začalo se sběrem krevních vzorků pro analýzy párovacího systému a za účelem studia genetické struktury populace. Dosud bylo genotypováno 107 jedinců (19 samic, 15 samců a 73 mláďat) na 7 mikrosatelitovych lokusech. Při jednoduchém srovnání genotypů rodičů a mláďat bylo zjištěno, že u 41,7 % mláďat chybí alela jednoho z rodičů. Tyto nesrovnalosti jsou však vysvětlitelné vysokou frekvencí nulových alel na některých lokusech (až 40,4 % na lokusu BOOW13; 2,5 % na lokusu BOOW18 – odhad z programu Cervus 3.0 na základě genotypů všech adultů). Při analýze paternity v programu Cervus 3.0, do níž vstupoval genotyp matky (jako matka byla označena samice odchycená na hnízdě), byl u osmi mláďat z 65 (počet mláďat z hnízd, kde se podařilo získat krevní vzorek samce) určen jako nejpravděpodobnější otec jiný samec, než který byl odchycen u hnízda. Hodnoty „LOD score“ pro nejpravděpodobnějšího a sociálního otce se však lišily velmi málo a rovněž počet „mismatching“ lokusů byl u obou samců stejný. U žádného hnízda však nebylo zjištěno, že by mládě dvou heterozygotních rodičů neslo cizí alelu, což by při výskytu nulových alel spolehlivě dokazovalo mimopárové oplodnění. K doplnění a upřesnění těchto předběžných výsledků přispěje navýšení vzorku zkoumaných jedinců, odběry z dalších hnízdních lokalit, podrobnější analýzy a případné hledání nových, dostatečně variabilních mikrosatelitů.