a 2008

Paternita sýce rousného (Aegolius funereus)

RYMEŠOVÁ, Dana; Petra SLÁMOVÁ; Jan HANEL; Jana SVOBODOVÁ; Markéta ZÁRYBNICKÁ et al.

Základní údaje

Originální název

Paternita sýce rousného (Aegolius funereus)

Název česky

Paternita sýce rousného (Aegolius funereus)

Název anglicky

Paternity of Tengmalm's Owl (Aegolius funereus)

Autoři

RYMEŠOVÁ, Dana; Petra SLÁMOVÁ; Jan HANEL; Jana SVOBODOVÁ; Markéta ZÁRYBNICKÁ; Karel ŠŤASTNÝ; Tomáš ALBRECHT; Zdeněk ŘEHÁK a Josef BRYJA

Vydání

Zoologické dny České Budějovice 2008, 2008

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Konferenční abstrakt

Obor

10600 1.6 Biological sciences

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Odkazy

Označené pro přenos do RIV

Ne

Organizační jednotka

Přírodovědecká fakulta

ISBN

978-80-87189-00-9

Klíčová slova česky

sýc rousný, mikrosatelity, paternita, mimopárové kopulace, Aegolius funereus

Klíčová slova anglicky

paternity, Tengmalm's owl, boreal owl, Aegolius funereus, EPC, microsatellites
Změněno: 8. 6. 2010 15:24, Mgr. Dana Rymešová, Ph.D.

Anotace

V originále

Sovy jsou považovány za sociálně monogamní ptáky, nicméně jejich genetický párovací systém byl dosud studován jen u sedmi druhů. Hnízdní biologie sýce rousného (Aegolius funereus) je v Krušných horách studována již od roku 1999. V roce 2006 se zde začalo se sběrem krevních vzorků pro analýzy párovacího systému a za účelem studia genetické struktury populace. Dosud bylo genotypováno 107 jedinců (19 samic, 15 samců a 73 mláďat) na 7 mikrosatelitovych lokusech. Při jednoduchém srovnání genotypů rodičů a mláďat bylo zjištěno, že u 41,7 % mláďat chybí alela jednoho z rodičů. Tyto nesrovnalosti jsou však vysvětlitelné vysokou frekvencí nulových alel na některých lokusech (až 40,4 % na lokusu BOOW13; 2,5 % na lokusu BOOW18 – odhad z programu Cervus 3.0 na základě genotypů všech adultů). Při analýze paternity v programu Cervus 3.0, do níž vstupoval genotyp matky (jako matka byla označena samice odchycená na hnízdě), byl u osmi mláďat z 65 (počet mláďat z hnízd, kde se podařilo získat krevní vzorek samce) určen jako nejpravděpodobnější otec jiný samec, než který byl odchycen u hnízda. Hodnoty „LOD score“ pro nejpravděpodobnějšího a sociálního otce se však lišily velmi málo a rovněž počet „mismatching“ lokusů byl u obou samců stejný. U žádného hnízda však nebylo zjištěno, že by mládě dvou heterozygotních rodičů neslo cizí alelu, což by při výskytu nulových alel spolehlivě dokazovalo mimopárové oplodnění. K doplnění a upřesnění těchto předběžných výsledků přispěje navýšení vzorku zkoumaných jedinců, odběry z dalších hnízdních lokalit, podrobnější analýzy a případné hledání nových, dostatečně variabilních mikrosatelitů.