RYMEŠOVÁ, Dana, Petra SLÁMOVÁ, Jan HANEL, Jana SVOBODOVÁ, Markéta ZÁRYBNICKÁ, Karel ŠŤASTNÝ, Tomáš ALBRECHT, Zdeněk ŘEHÁK a Josef BRYJA. Paternita sýce rousného (Aegolius funereus). In Zoologické dny České Budějovice 2008. 2008. ISBN 978-80-87189-00-9.
Další formáty:   BibTeX LaTeX RIS
Základní údaje
Originální název Paternita sýce rousného (Aegolius funereus)
Název česky Paternita sýce rousného (Aegolius funereus)
Název anglicky Paternity of Tengmalm's Owl (Aegolius funereus)
Autoři RYMEŠOVÁ, Dana, Petra SLÁMOVÁ, Jan HANEL, Jana SVOBODOVÁ, Markéta ZÁRYBNICKÁ, Karel ŠŤASTNÝ, Tomáš ALBRECHT, Zdeněk ŘEHÁK a Josef BRYJA.
Vydání Zoologické dny České Budějovice 2008, 2008.
Další údaje
Originální jazyk čeština
Typ výsledku Konferenční abstrakt
Obor 10600 1.6 Biological sciences
Stát vydavatele Česká republika
Utajení není předmětem státního či obchodního tajemství
WWW URL
Organizační jednotka Přírodovědecká fakulta
ISBN 978-80-87189-00-9
Klíčová slova česky sýc rousný, mikrosatelity, paternita, mimopárové kopulace, Aegolius funereus
Klíčová slova anglicky paternity, Tengmalm's owl, boreal owl, Aegolius funereus, EPC, microsatellites
Změnil Změnila: Mgr. Dana Rymešová, Ph.D., učo 106431. Změněno: 8. 6. 2010 15:24.
Anotace
Sovy jsou považovány za sociálně monogamní ptáky, nicméně jejich genetický párovací systém byl dosud studován jen u sedmi druhů. Hnízdní biologie sýce rousného (Aegolius funereus) je v Krušných horách studována již od roku 1999. V roce 2006 se zde začalo se sběrem krevních vzorků pro analýzy párovacího systému a za účelem studia genetické struktury populace. Dosud bylo genotypováno 107 jedinců (19 samic, 15 samců a 73 mláďat) na 7 mikrosatelitovych lokusech. Při jednoduchém srovnání genotypů rodičů a mláďat bylo zjištěno, že u 41,7 % mláďat chybí alela jednoho z rodičů. Tyto nesrovnalosti jsou však vysvětlitelné vysokou frekvencí nulových alel na některých lokusech (až 40,4 % na lokusu BOOW13; 2,5 % na lokusu BOOW18 – odhad z programu Cervus 3.0 na základě genotypů všech adultů). Při analýze paternity v programu Cervus 3.0, do níž vstupoval genotyp matky (jako matka byla označena samice odchycená na hnízdě), byl u osmi mláďat z 65 (počet mláďat z hnízd, kde se podařilo získat krevní vzorek samce) určen jako nejpravděpodobnější otec jiný samec, než který byl odchycen u hnízda. Hodnoty „LOD score“ pro nejpravděpodobnějšího a sociálního otce se však lišily velmi málo a rovněž počet „mismatching“ lokusů byl u obou samců stejný. U žádného hnízda však nebylo zjištěno, že by mládě dvou heterozygotních rodičů neslo cizí alelu, což by při výskytu nulových alel spolehlivě dokazovalo mimopárové oplodnění. K doplnění a upřesnění těchto předběžných výsledků přispěje navýšení vzorku zkoumaných jedinců, odběry z dalších hnízdních lokalit, podrobnější analýzy a případné hledání nových, dostatečně variabilních mikrosatelitů.
VytisknoutZobrazeno: 30. 1. 2023 05:24