J 2009

Zwiefacher Begriff der Metapher in Kants Ästhetik

MÁCHA, Jakub

Základní údaje

Originální název

Zwiefacher Begriff der Metapher in Kants Ästhetik

Název česky

Dvojí pojem metafory v Kantově estetice

Název anglicky

Twofold Concept of Metaphor in Kant's Aestetics

Autoři

MÁCHA, Jakub (203 Česká republika, garant, domácí)

Vydání

SATS - Northern European Journal of Philosophy, Berlin, Walter de Gruyter, 2009, 1600-1974

Další údaje

Jazyk

němčina

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Obor

60300 6.3 Philosophy, Ethics and Religion

Stát vydavatele

Dánsko

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Odkazy

Kód RIV

RIV/00216224:14210/09:00036193

Organizační jednotka

Filozofická fakulta

Klíčová slova česky

metafora;Immanuel Kant;estetická idea;symbolické znázornění;interakční teorie;Max Black;Donald Davidson

Klíčová slova anglicky

metaphor;Kant;aesthetic idea;symbolic presentation;interacition theory;Black;Davidson

Příznaky

Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 5. 4. 2011 23:39, Ing. Mgr. Zdeňka Jastrzembská, Ph.D.

Anotace

V originále

In Kants Schriften kommt das Wort "Metapher" nur spärlich vor. Das heißt jedoch keineswegs, dass er das Vorkommen von Metaphern ignoriert und nicht problematisiert hat. In diesem Beitrag habe ich vor, mich mit zwei Schlüsselbegriffen der kantischen Ästhetik zu befassen, nämlich mit der ästhetischen Idee und der symbolischen Darstellung. Hinter beiden verbergen sich Strukturen, die sich als Explikationen der Funktionsweise von Metaphern verstehen lassen. In der analytischen Philosophie des vorigen Jahrhunderts ist die Metapher zum Gegenstand von mancherlei Studien und konkurrierender Theorien geworden. Darunter befinden sich - freilich in einem durchaus unterschiedlichen Begriffsapparat formuliert - auch die beiden Theorien aus der Kritik der Urteilskraft. Trotz allem Konsens gehen sie in der Schlüsselfrage der Existenz der metaphorischen Bedeutung auseinander. Während Max Black seine Auffassung auf der Idee der metaphorischen Bedeutung aufbaute, argumentierte Donald Davidson hingegen, dass diese Idee die Funktionsweise der Metapher nicht zu erläutern vermöge. Diese bis heute unentschiedene Streitsache ist im Rückgang auf Kants Ästhetik aufzuspüren, und zwar in der Form der (heutzutage gleichfalls aktuellen) Frage, ob sich die Funktion von ästhetischen Ideen auf die symbolische Darstellung von sittlichen Vernunftideen reduzieren lässt.

Česky

V díle Immanuela Kanta se slovo "metafora" vyskytuje poskrovnu. To ale neznamená, že by existenci metafor ignoroval a neproblematizoval. V tomto příspěvku se chci pozastavit u dvou klíčových pojmů Kantovy estetiky, totiž estetické ideje (ästhetische Idee) a symbolického znázornění (symbolische Darstellung). Za oběma se skrývají struktury, jež lze chápat jako explikace fungování metafory. V Kantově estetice tak nalézáme dvě odlišné teorie metafory. V analytické filosofii jazyka minulého století se stala metafora předmětem mnoha studií a konkurenčních teorií. Mezi nimi nacházíme - pravdaže formulované ve zcela jiném pojmovém aparátu - i ony dvě teorie z Kritiky soudnosti. Přes mnohé shody se rozcházejí ve veledůležité otázce existence metaforického významu (metaphorical meaning). Max Black vystavěl své pojetí metafory na myšlence metaforického významu, Donald Davidson naproti tomu argumentoval, že tato idea nemůže fungování metafory nijak vysvětlit. Tento dodnes nerozhodnutý spor lze zpětně vystopovat i v Kantově estetice v podobě (dnes stejně tak aktuální) otázky, zda lze funkci estetických idejí redukovat na symbolické znázornění morálních rozumových idejí (Vernunftideen).