2009
Veřejná ekonomie jako průnik etiky, ekonomie a politiky: Poučení z Fogelovy analýzy ekonomického systému otrokářství
SVOBODA, FrantišekZákladní údaje
Originální název
Veřejná ekonomie jako průnik etiky, ekonomie a politiky: Poučení z Fogelovy analýzy ekonomického systému otrokářství
Název anglicky
Public Economics as terittory of ethics, economics and politics: lessons of Fogel´s analysis of slavery
Autoři
Vydání
2009
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Konferenční abstrakt
Obor
50200 5.2 Economics and Business
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Označené pro přenos do RIV
Ano
Kód RIV
RIV/00216224:14560/09:00029530
Organizační jednotka
Ekonomicko-správní fakulta
ISBN
978-80-248-2103-0
Klíčová slova česky
otrokářství ekonomika morálka
Klíčová slova anglicky
slavery economy moral
Příznaky
Recenzováno
Změněno: 2. 12. 2009 11:14, doc. Ing. František Svoboda, Ph.D.
V originále
Robert W. Fogel, nositel Nobelovy ceny za ekonomii za rok 1993, prokázal s pomocí značného množství statisticky zpracovaných údajů, že ekonomický systém amerického Jihu představoval navzdory svému neetickému základu tržně konformní a efektivní řešení. Otrokářství tak nezaniklo v důsledku ekonomické neefektivnosti, ale v důsledku politického rozhodnutí. Protože odpůrci otrokářství byli zastánci svobodné pracovní síly, bylo otrokářství vykládáno jako dlouhodobě nevýnosná investice, ekonomicky skomírající a neefektivní, jehož konec byl neodvratný a občanská válka pouze uspíšila nevyhnutelné. Fogel naopak prokázal, že otrokářství bylo v době těsně před občanskou válkou velmi vitální. Nejsou žádné důkazy, že by ekonomické síly trhu jakkoliv narušily otrokářský systém, která by bez války a politického zásahu nebyl zlomen. Zde jeho analýza, potýkající se s vžitými stereotypy historiků, končí. Pro disciplínu veřejné ekonomie však v tomto okamžiku celá kauza začíná. Zde se totiž proti sobě staví pozitivní a normativní ekonomie. Zde se jasně ukazuje, jak důležitá je možnost zaobírat se normativními soudy a schopnost smiřovat s jejich pomocí vzájemné rozpory oborů etiky, ekonomie a politiky. Pokud si uvědomíme vzájemné nároky těchto tří dimenzí života společnosti a jejich vyvažování, můžeme lépe pochopit roli státu ve společnosti, můžeme pochopit zdánlivý paradox, že garantem svobody je instituce, která je zároveň největším tvůrcem omezení a příkazů, které jednotlivce omezují.
Anglicky
Robert W. Fogel, nositel Nobelovy ceny za ekonomii za rok 1993, prokázal s pomocí značného množství statisticky zpracovaných údajů, že ekonomický systém amerického Jihu představoval navzdory svému neetickému základu tržně konformní a efektivní řešení. Otrokářství tak nezaniklo v důsledku ekonomické neefektivnosti, ale v důsledku politického rozhodnutí. Protože odpůrci otrokářství byli zastánci svobodné pracovní síly, bylo otrokářství vykládáno jako dlouhodobě nevýnosná investice, ekonomicky skomírající a neefektivní, jehož konec byl neodvratný a občanská válka pouze uspíšila nevyhnutelné. Fogel naopak prokázal, že otrokářství bylo v době těsně před občanskou válkou velmi vitální. Nejsou žádné důkazy, že by ekonomické síly trhu jakkoliv narušily otrokářský systém, která by bez války a politického zásahu nebyl zlomen. Zde jeho analýza, potýkající se s vžitými stereotypy historiků, končí. Pro disciplínu veřejné ekonomie však v tomto okamžiku celá kauza začíná. Zde se totiž proti sobě staví pozitivní a normativní ekonomie. Zde se jasně ukazuje, jak důležitá je možnost zaobírat se normativními soudy a schopnost smiřovat s jejich pomocí vzájemné rozpory oborů etiky, ekonomie a politiky. Pokud si uvědomíme vzájemné nároky těchto tří dimenzí života společnosti a jejich vyvažování, můžeme lépe pochopit roli státu ve společnosti, můžeme pochopit zdánlivý paradox, že garantem svobody je instituce, která je zároveň největším tvůrcem omezení a příkazů, které jednotlivce omezují.
Návaznosti
| GP402/08/P099, projekt VaV |
|