Veřejná ekonomie jako průnik etiky, ekonomie a politiky: Poučení z Fogelovy analýzy ekonomického ...
SVOBODA, František. Veřejná ekonomie jako průnik etiky, ekonomie a politiky: Poučení z Fogelovy analýzy ekonomického systému otrokářství. 2009. ISBN 978-80-248-2103-0. |
Další formáty:
BibTeX
LaTeX
RIS
|
Základní údaje | |
---|---|
Originální název | Veřejná ekonomie jako průnik etiky, ekonomie a politiky: Poučení z Fogelovy analýzy ekonomického systému otrokářství |
Název anglicky | Public Economics as terittory of ethics, economics and politics: lessons of Fogel´s analysis of slavery |
Autoři | SVOBODA, František (203 Česká republika, garant). |
Vydání | 2009. |
Další údaje | |
---|---|
Originální jazyk | čeština |
Typ výsledku | Konferenční abstrakt |
Obor | 50200 5.2 Economics and Business |
Stát vydavatele | Česká republika |
Utajení | není předmětem státního či obchodního tajemství |
Kód RIV | RIV/00216224:14560/09:00029530 |
Organizační jednotka | Ekonomicko-správní fakulta |
ISBN | 978-80-248-2103-0 |
Klíčová slova česky | otrokářství ekonomika morálka |
Klíčová slova anglicky | slavery economy moral |
Příznaky | Recenzováno |
Změnil | Změnil: doc. Ing. František Svoboda, Ph.D., učo 21849. Změněno: 2. 12. 2009 11:14. |
Anotace |
---|
Robert W. Fogel, nositel Nobelovy ceny za ekonomii za rok 1993, prokázal s pomocí značného množství statisticky zpracovaných údajů, že ekonomický systém amerického Jihu představoval navzdory svému neetickému základu tržně konformní a efektivní řešení. Otrokářství tak nezaniklo v důsledku ekonomické neefektivnosti, ale v důsledku politického rozhodnutí. Protože odpůrci otrokářství byli zastánci svobodné pracovní síly, bylo otrokářství vykládáno jako dlouhodobě nevýnosná investice, ekonomicky skomírající a neefektivní, jehož konec byl neodvratný a občanská válka pouze uspíšila nevyhnutelné. Fogel naopak prokázal, že otrokářství bylo v době těsně před občanskou válkou velmi vitální. Nejsou žádné důkazy, že by ekonomické síly trhu jakkoliv narušily otrokářský systém, která by bez války a politického zásahu nebyl zlomen. Zde jeho analýza, potýkající se s vžitými stereotypy historiků, končí. Pro disciplínu veřejné ekonomie však v tomto okamžiku celá kauza začíná. Zde se totiž proti sobě staví pozitivní a normativní ekonomie. Zde se jasně ukazuje, jak důležitá je možnost zaobírat se normativními soudy a schopnost smiřovat s jejich pomocí vzájemné rozpory oborů etiky, ekonomie a politiky. Pokud si uvědomíme vzájemné nároky těchto tří dimenzí života společnosti a jejich vyvažování, můžeme lépe pochopit roli státu ve společnosti, můžeme pochopit zdánlivý paradox, že garantem svobody je instituce, která je zároveň největším tvůrcem omezení a příkazů, které jednotlivce omezují. |
Anotace anglicky |
---|
Robert W. Fogel, nositel Nobelovy ceny za ekonomii za rok 1993, prokázal s pomocí značného množství statisticky zpracovaných údajů, že ekonomický systém amerického Jihu představoval navzdory svému neetickému základu tržně konformní a efektivní řešení. Otrokářství tak nezaniklo v důsledku ekonomické neefektivnosti, ale v důsledku politického rozhodnutí. Protože odpůrci otrokářství byli zastánci svobodné pracovní síly, bylo otrokářství vykládáno jako dlouhodobě nevýnosná investice, ekonomicky skomírající a neefektivní, jehož konec byl neodvratný a občanská válka pouze uspíšila nevyhnutelné. Fogel naopak prokázal, že otrokářství bylo v době těsně před občanskou válkou velmi vitální. Nejsou žádné důkazy, že by ekonomické síly trhu jakkoliv narušily otrokářský systém, která by bez války a politického zásahu nebyl zlomen. Zde jeho analýza, potýkající se s vžitými stereotypy historiků, končí. Pro disciplínu veřejné ekonomie však v tomto okamžiku celá kauza začíná. Zde se totiž proti sobě staví pozitivní a normativní ekonomie. Zde se jasně ukazuje, jak důležitá je možnost zaobírat se normativními soudy a schopnost smiřovat s jejich pomocí vzájemné rozpory oborů etiky, ekonomie a politiky. Pokud si uvědomíme vzájemné nároky těchto tří dimenzí života společnosti a jejich vyvažování, můžeme lépe pochopit roli státu ve společnosti, můžeme pochopit zdánlivý paradox, že garantem svobody je instituce, která je zároveň největším tvůrcem omezení a příkazů, které jednotlivce omezují. |
Návaznosti | |
---|---|
GP402/08/P099, projekt VaV | Název: Instituce veřejného sektoru v historické perspektivě |
Investor: Grantová agentura ČR, Instituce veřejného sektoru v historické perspektivě |
VytisknoutZobrazeno: 26. 4. 2024 14:16