2009
Spolužáci jdou do kina: význam filmu a kina v životě brněnských dětí po 2. světové válce
SKOPAL, PavelZákladní údaje
Originální název
Spolužáci jdou do kina: význam filmu a kina v životě brněnských dětí po 2. světové válce
Název anglicky
Schoolmates go to the cinema
Autoři
Vydání
Československé město včera a dnes: každodennost - reprezentace - výzkum, 2009
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Prezentace na konferencích
Obor
Písemnictví, masmedia, audiovize
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Označené pro přenos do RIV
Ne
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
Klíčová slova česky
dějiny filmové recepce, orální historie, lokální dějiny
Klíčová slova anglicky
history of film reception, oral history, local history
Změněno: 14. 11. 2009 15:17, doc. Mgr. Pavel Skopal, Ph.D.
Anotace
V originále
Předkládaný výzkum role, kterou hrála aktivita návštěvy kina, a významů, připisovaných konkrétním filmům a filmovým žánrům, se snaží propojit přístup recepčních studií založený na studiu dobového diskurzu a archivních materiálů s empirickým výzkumem realizovaným formou orální historie. Cílem je analyzovat vztah klíčových institucí, které vytvářely významný rámec dětské recepce filmu, tj. školy, rodiny a církve, k filmové kultuře, a z tohoto východiska interpretovat jednak dostupná kvantitativní data o chování a postojích dětí ve vztahu k filmu a kinu, jednak výpovědi pamětníků, se kterými byly provedeny semistrukturované rozhovory. Důležitý pramen pro prezentovanou studii představoval rozsáhlý sociologický výzkum, který zahájil v Brně v letech 1946-47 Výzkumný ústav pedagogický, resp. seminář profesora I. A. Bláhy. Součástí rozsáhlého projektu byl „výzkum dítěte … jak děti bydlí, jak se šatí a živí. Dále půjde o zkoumání vlivu rodinného ovzduší na dítě … i otázky, týkající se zábav dětí.“ Dotazníky, které po nedokončeném projektu zůstaly, obsahují množství cenných etnografických dat, včetně informací o návštěvě kina. Vedle zpracování vzorku dotazníků z vybraných školních tříd jsem provedl rozhovory se 17 spolužáky ze dvou tříd, které se Bláhova výzkumu v letech 1946/47 účastnily. Archivní prameny, dobový tisk a dotazníky Bláhova výzkumu umožnily rekonstruovat mechanismy, kterými především škola (organizované školní projekce), ale také církev (hodnocení a doporučování filmů v distribuci) a rodina (vzdělání, kulturní a ekonomický kapitál) ovlivňovaly divácké preference dětí. Interpretace rozhovorů s pamětníky se pak zaměřuje především na jeden zásadní faktor, který významně ovlivňoval roli kina v každodennosti dětí, a to situovanost v socio-kulturní geografii města: individuální zkušenost dětí s filmovou kulturou byla zásadně formována prostorovou dostupností nejbližších kin, jejich charakterem a programovou nabídkou.
Návaznosti
| GP408/07/P174, projekt VaV |
|