2009
Ut imago poesis: a pastiche of Virgil and Ovid in the cento Narcissus
OKÁČOVÁ, MarieZákladní údaje
Originální název
Ut imago poesis: a pastiche of Virgil and Ovid in the cento Narcissus
Název česky
Ut imago poesis: směsice Vergilia a Ovidia v centonu Narcissus
Autoři
OKÁČOVÁ, Marie (203 Česká republika, garant, domácí)
Vydání
Graeco-Latina Brunensia, Brno, Masarykova univerzita, 2009, 1803-7402
Další údaje
Jazyk
angličtina
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
Písemnictví, masmedia, audiovize
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Kód RIV
RIV/00216224:14210/09:00037237
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
Klíčová slova česky
centones Vergiliani; Narkissos; intertextualita; dekonstrukce; zrcadlové stádium
Klíčová slova anglicky
Virgilian centos; Narcissus; intertextuality; deconstruction; mirror stage
Příznaky
Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 7. 12. 2012 20:01, Mgr. Marie Okáčová, Ph.D.
V originále
The aim of the paper is to produce a close textual analysis of the short Virgilian cento Narcissus (AL 9 R), which has so far attracted only little attention of classical scholarship. An examination of the compositional structure of the poem, its imagery and register, and its significant allusions to both Virgil and other Latin treatments of the Narcissus myth is provided. Further, the underlying metatextual significance of the Narcissus, as well as the possibilities of its interpretation in terms of the Lacanian concept of the "mirror stage" and Derridean deconstruction, is discussed.
Česky
Příspěvek rozebírá pozdně latinský vergiliovský cento Narcissus (AL 9 R), šestnáctiveršovou anonymní báseň, která je jednou z doposud nejméně prozkoumaných centonárních skladeb s mytologickou tematikou. Po komentáři k celkové kompozici centonu a užitým básnickým prostředkům následuje analýza signifikantních intertextuálních vztahů této skladby k jejímu zdrojovému textu, jakož i k dalším latinským zpracováním mýtu o Narkissovi. Na závěr jsou specifikovány metatextuální roviny básně a její dvě poststrukturalistické interpretace. Autorka stručně naznačuje, v jakém smyslu je báseň možno uvést do souvztažnosti s lacanovskou koncepcí nejranější vývojové fáze lidského ega a jakým způsobem ji lze podrobit derridovské dekonstrukci.
Návaznosti
| MSM0021622435, záměr |
|