2009
Determining the important environmental variables controlling plant species community composition in mesotrophic grasslands in Great Britain
KALUSOVÁ, Veronika a Rob H. MARRSZákladní údaje
Originální název
Determining the important environmental variables controlling plant species community composition in mesotrophic grasslands in Great Britain
Název česky
Hlavní faktory prostředí ovlivňující druhové složení společenstev mezotrofních luk ve Velké Británie
Autoři
KALUSOVÁ, Veronika a Rob H. MARRS
Vydání
Applied Vegetation Science, Oxford, Wiley-Blackwell, 2009, 1402-2001
Další údaje
Jazyk
angličtina
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
10600 1.6 Biological sciences
Stát vydavatele
Velká Británie a Severní Irsko
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Odkazy
Impakt faktor
Impact factor: 1.349
Označené pro přenos do RIV
Ano
Kód RIV
RIV/00216224:14310/09:00037365
Organizační jednotka
Přírodovědecká fakulta
UT WoS
Klíčová slova česky
luční vegetace;Velká Británie;HOF modely;realizovaná nika;křivky druhové odpovědi;rozklad variance;gradienty prostředí
Klíčová slova anglicky
meadow;grasslands;Great Britain;soil properties;HOF modelling;environmental gradients;realized niche;species response curves;variation partitioning
Příznaky
Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 2. 12. 2009 15:21, Mgr. Veronika Kalusová, Ph.D.
V originále
Question: What is the relative importance of local site effects and selected important environmental variables in determining plant species composition? How do species respond to these environmental variables? Location: Ten mesotrophic grassland sites of high conservation value in southern England. Methods: Species cover was assessed in between 10 and 25 randomly selected 1-m2 quadrats at each site. At each quadrat degree of waterlogging (W), soil Olsen extractable phosphorus (P) and soil pH were measured. Variation partitioning was used to separate site and soil effects, and HOF (Huisman, Olff & Fresco) modelling was used to produce response curves for the major species on soil gradients, based on coenoclines derived from partial canonical correspondence analysis (pCCA). Results: Variation partitioning identified Site as the most important environmental variable (34.6%). Only 18.7% was accounted for by the three soil variables together; W (degree of waterlogging), P and pH accounted for 11.1%, 5.7% and 4.3%, respectively in raw form with 2.4% shared. However, when Site and the other soil variables were removed the variation explained reduced to 2.3% for W, 1.1% for P and 1.0% for pH. The species responses to each of these soil environmental factors could be separated into four types on each gradient. Most species were abundant at low W, low soil P and intermediate pH. Conclusions: Site-based factors were more important than the three soil variables, which were assumed to be directly or indirectly associated with productivity. This implies that each site has unique properties that are more important than the soil variables. The three soil factors were, however,significant and the groups of the most common species,based on significant response curves, can be used as a first approximation of indicators of environmental conditions in British mesotrophic grasslands for conservation. However, W accounted for most variation, and the current reliance on soil available P and soil pH for assessing conservation/restoration potential should be viewed with caution.
Česky
Předkládaná studie se zabývá významem abiotických faktorů prostředí a vlivů podmíněných historií jednotlivých lokalit pro druhové složení rostlinných společenstev mezotrofních luk a také rozdíly v odpovědi druhů na sledované gradienty prostředí. Sběr dat proběhl na deseti ochranářsky významných lokalitách mezotrofní luční vegetace nacházejících se v jižní části Anglie. V rámci každé z lokalit bylo zaznamenáno druhové složení s pokryvností rostlinných druhů v 10 až 15 náhodně zvolených 1m2 plochách. V jednotlivých plochách byly měřeny údaje o stupni podmáčení, obsahu fosforu v půdních vzorcích Olsenovou metodou a půdním pH. Významnost sledovaných faktorů byla kvantifikována pomocí metody rozkladu variance. Odpovědní křivky hojněji zastoupených druhů rostlin na gradienty měřených faktorů byly vytvořeny pomoci Huisman, Olff & Fresco (HOF) modelů. Jednotlivé gradienty byly simulovány pomocí cenoklin odvozených z parciální kanonické korespondenční analýzy (pCCA). Rozkladem variance byl prokázán převažující vliv příslušnosti k lokalitě (proměnná Site, vysvětleno 34,6 % variability dat) na druhové složení luční vegetace. Pouze 18,7 % se na něm podílely společně měřené půdní proměnné. Stupeň podmáčení stanoviště (W), obsah fosforu (P) a pH odděleně vysvětlily 11,1 %, 5,7 % a 4,3 % variability, při odstranění podílu sdíleného s příslušností plochy k jednotlivým lokalitám a ostatními půdními proměnnými se hodnoty snížily na 2,3 % (W), 1,1 % (P) a 1,0 % (pH). Sledované druhy rostlin vykazovaly čtyři typy odpovědí na jednotlivé gradienty (W, P, pH). V modelech odpovědí druhů se abundance většiny z nich se zvyšovala při nízkém obsahu fosforu v půdě, nižším stupni podmáčení a středních hodnotách pH. Místní vlivy zastupované příslušností ploch k jednotlivým lokalitám měly větší důležitost pro druhové složení než všechny tři sledované půdní faktory, které jsou spojovány s produktivitou stanoviště. Výsledek naznačuje, že každá lokalita se vyznačuje jedinečnými vlastnostmi ovlivňujícími její druhové složení více než zaznamenávané půdní proměnné. Přesto jsou tyto půdní faktory signifikantní a skupin druhů rozlišených na základě HOF modelů by bylo možno využít jako indikátorů stanovištních podmínek pro mezotrofní travinnou vegetaci v ochranářské praxi a při obnově porostů na území Velké Británie.
Návaznosti
| MSM0021622416, záměr |
|