2009
Využití techniky focusingu při zkoumání vlivu zvukového prostředí města na prožitek
ŘIHÁČEK, TomášZákladní údaje
Originální název
Využití techniky focusingu při zkoumání vlivu zvukového prostředí města na prožitek
Název anglicky
Applying the focusing technique to the research on experience of urban sonic environment
Autoři
ŘIHÁČEK, Tomáš ORCID (203 Česká republika, garant, domácí)
Vydání
Ostrava, Struny mysli : Kognice 2007, od s. 158-166, 9 s. 2009
Nakladatel
Montanex
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Kapitola resp. kapitoly v odborné knize
Obor
50100 5.1 Psychology and cognitive sciences
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Forma vydání
tištěná verze "print"
Kód RIV
RIV/00216224:14230/09:00037664
Organizační jednotka
Fakulta sociálních studií
ISBN
978-80-7225-302-9
Klíčová slova česky
focusing; tělesně zakotvené prožívání; zvukové prostředí; sonosféra; zvukový prožitek; preverbální význam
Klíčová slova anglicky
focusing; sonic environment; soundscape; sonic experience; preverbal meaning
Příznaky
Recenzováno
Změněno: 21. 6. 2017 17:11, prof. Mgr. Tomáš Řiháček, Ph.D.
V originále
Převládající tradice výzkumu zvukového prostředí redukuje zvukové prostředí na údaj o jeho hlučnosti a jeho emocionální obsah na jedinou obecnou reakci nazvanou rozmrzelost. Tato studie si klade za cíl zmapovat, v jakých fenomenologických kategoriích popisují lidé své prožitky ve vztahu ke zvukovému prostředí města. Na základě toho se snaží odpovědět na otázku, zda je redukce na unipolární dimenzi rozmrzelosti adekvátní. Jako metoda zachycení prožitků byla využita modifikace psychoterapeutické techniky focusingu E. Gendlina. Jejím účelem je získat data co nejvíce odrážející prožívané (tělesně zakotvené) významy spojené se zvukovým prostředím a co nejméně zatížená myšlenkovým zpracováním, asociacemi apod.
Anglicky
The predominating tradition of sonic environment research reduces sonic environment to information about its noisiness and its emotional content to a general reaction called annoyance. This study aims at mapping the phenomenological categories used by people to describe their experience in relation to urban sonic environment. On this basis, it tries to answer a question whether the reduction to a unipolar dimension of annoyance is adequate or not. As an experience capturing method, a modification of the E. Gendlin's psychotherapeutic technique of focusing was used. Its purpose is to obtain data that reflect the experienced (in-the-body-grounded) meanings related to the sonic environment as much as possible, and are affected by intellectual elaboration, associations etc. as little as possible.