C 2009

Využití techniky focusingu při zkoumání vlivu zvukového prostředí města na prožitek

ŘIHÁČEK, Tomáš

Základní údaje

Originální název

Využití techniky focusingu při zkoumání vlivu zvukového prostředí města na prožitek

Název anglicky

Applying the focusing technique to the research on experience of urban sonic environment

Autoři

ŘIHÁČEK, Tomáš ORCID (203 Česká republika, garant, domácí)

Vydání

Ostrava, Struny mysli : Kognice 2007, od s. 158-166, 9 s. 2009

Nakladatel

Montanex

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Kapitola resp. kapitoly v odborné knize

Obor

50100 5.1 Psychology and cognitive sciences

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Forma vydání

tištěná verze "print"

Kód RIV

RIV/00216224:14230/09:00037664

Organizační jednotka

Fakulta sociálních studií

ISBN

978-80-7225-302-9

Klíčová slova česky

focusing; tělesně zakotvené prožívání; zvukové prostředí; sonosféra; zvukový prožitek; preverbální význam

Klíčová slova anglicky

focusing; sonic environment; soundscape; sonic experience; preverbal meaning

Příznaky

Recenzováno
Změněno: 21. 6. 2017 17:11, prof. Mgr. Tomáš Řiháček, Ph.D.

Anotace

V originále

Převládající tradice výzkumu zvukového prostředí redukuje zvukové prostředí na údaj o jeho hlučnosti a jeho emocionální obsah na jedinou obecnou reakci nazvanou rozmrzelost. Tato studie si klade za cíl zmapovat, v jakých fenomenologických kategoriích popisují lidé své prožitky ve vztahu ke zvukovému prostředí města. Na základě toho se snaží odpovědět na otázku, zda je redukce na unipolární dimenzi rozmrzelosti adekvátní. Jako metoda zachycení prožitků byla využita modifikace psychoterapeutické techniky focusingu E. Gendlina. Jejím účelem je získat data co nejvíce odrážející prožívané (tělesně zakotvené) významy spojené se zvukovým prostředím a co nejméně zatížená myšlenkovým zpracováním, asociacemi apod.

Anglicky

The predominating tradition of sonic environment research reduces sonic environment to information about its noisiness and its emotional content to a general reaction called annoyance. This study aims at mapping the phenomenological categories used by people to describe their experience in relation to urban sonic environment. On this basis, it tries to answer a question whether the reduction to a unipolar dimension of annoyance is adequate or not. As an experience capturing method, a modification of the E. Gendlin's psychotherapeutic technique of focusing was used. Its purpose is to obtain data that reflect the experienced (in-the-body-grounded) meanings related to the sonic environment as much as possible, and are affected by intellectual elaboration, associations etc. as little as possible.