a 2009

Kritická ischemie u vaskulitid

HOFÍREK, Ivo; Hana HLADKÁ; Aleš PRŮCHA; Libor ZDRAŽIL; Josef ROTNÁGL et al.

Základní údaje

Originální název

Kritická ischemie u vaskulitid

Autoři

HOFÍREK, Ivo; Hana HLADKÁ; Aleš PRŮCHA; Libor ZDRAŽIL; Josef ROTNÁGL; Stanislav ŠÁRNÍK; Bohuslav VOJTÍŠEK; Lenka VEVERKOVÁ; Zdeněk KŘÍŽ a Ondřej SOCHOR

Vydání

XVII. výroční sjezd české kardiologické společnosti Brno, 2009

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Konferenční abstrakt

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Odkazy

Označené pro přenos do RIV

Ne

Organizační jednotka

Lékařská fakulta
Změněno: 26. 2. 2011 20:47, doc. MUDr. Lenka Veverková, Ph.D.

Anotace

V originále

Vaskulitídy mohou vést ke vzniku akutní kritické ischemie a jsou závažné rozsahem postižení, mladým věkem pacientů a jejich devastací. Cílem práce je shrnutí 15 letých zkušeností z rozvoje akutní kritické ischemie u vaskulitíd. Výsledky: Kritická ischemie se u vaskulitíd objevuje ve dvou typech: A) subakutně až akutně u pacientů bez dříve známého vaskulitického postižení nebo B) náhlým vznikem na terénu dlouhodobé stabilizované vaskulitídy. Ve většině případů překvapivě, bez zjevných předcházejících příznaků, například klaudikačních bolestí. Projevy a tíže Raynaudova fenomenu nejsou prognózu určujícím faktorem. Kouření tabáku je spolupodílejícím se rizikovým faktorem při rozvoji ischemie na horních končetinách. Obtížnější diagnostika je u pacientů se souběžně probíhající obliterující aterosklerózou, zvláště s její akcelerovanou formou. K volbě terapie je potřebné rychlé a rozsáhlé, ale účelné, vyšetření včetně laboratorních technik. Vedle klasických jsou přínosná vyšetření CIK a komplementu. Falešně negativní výsledky mohou vyplývat z patofyziologie onemocnění a načasování vyšetření. Protože cévní postižení u vaskulitíd je rozsáhlý komplex imunitních, biochemických, koagulačních a moleklárních změn, je nutná komplexní terapie. Klasické endovaskulární metody nebývají zásadními postupy, těmi jsou zastavení patofyziologických pochodů vaskulitídy. To jsou imunosuprese kombinovanou terapií, antiagregace až antikoagulace a další metody, například plasmaferéza. Bez intenzivního řešení základního onemocnění nejsou endovaskulární techniky úspěšné. Závěr: Terapie vaskulitíd a jimi způsobené ischemie na vyžaduje specializovanou a celkovou péči, která musí vyváženě a smysluplně reagovat na základní onemocnění. Protože se však jedná o velmi individualistická onemocnění, jsou odborně podložené a zodpovědné zkušenosti nezbytné k jejich řešení.