NEHYBA, Svatopluk, Václav CHALOUPKA, Richard SOUČEK, Šárka CHALOUPKOVÁ, Robert VYSOKÝ, F. ŠTĚTKA a E. SKŘIČKOVÁ. Program řízené ambulantní rehabilitace u pacientů po operaci chlopenních srdečních vad. Vnitřní lékařství, 2009, roč. 55, č. 12. ISSN 0042-773X.
Další formáty:   BibTeX LaTeX RIS
Základní údaje
Originální název Program řízené ambulantní rehabilitace u pacientů po operaci chlopenních srdečních vad
Název anglicky The programme of managed ambulantory rehabilitation for patients after heart valve defect surgery
Autoři NEHYBA, Svatopluk (203 Česká republika, garant), Václav CHALOUPKA (203 Česká republika), Richard SOUČEK (203 Česká republika), Šárka CHALOUPKOVÁ (203 Česká republika), Robert VYSOKÝ (203 Česká republika), F. ŠTĚTKA (203 Česká republika) a E. SKŘIČKOVÁ (203 Česká republika).
Vydání Vnitřní lékařství, 2009, 0042-773X.
Další údaje
Originální jazyk čeština
Typ výsledku Článek v odborném periodiku
Obor Cardiac and Cardiovascular systems
Stát vydavatele Česká republika
Utajení není předmětem státního či obchodního tajemství
Kód RIV RIV/00216224:14110/09:00038962
Organizační jednotka Lékařská fakulta
Klíčová slova anglicky valve defect; exercise tolerance; aerobic capacity; left ventricular function; lifestyle changes
Změnil Změnil: Mgr. Robert Vysoký, Ph.D., učo 249274. Změněno: 15. 2. 2010 14:43.
Anotace
Cílem naší práce bylo zhodnotit, jak ovlivní 8týdenní komplexní rehabilitační program oběhové parametry, funkci levé komory srdeční (LK) a funkční kapacitu pacientů po operaci aortální (ao) a mitrální (mi) srdeční vady. Soubor a metodika: Rehabilitaci podstoupilo 54 nemocných (cvičící, RHB+) operovaných pro chlopenní vadu (13 žen/ 41 mužů), věk 27? 83 (56 ? 16) let. Převažovali nemocní s aortální (ao) stenózou (39), ostatní měli kombinovanou ao vadu (7), ao regurgitaci (3) nebo mitrální (mi) regurgitaci (5). 18 pacientů mělo současně provedenu revaskularizaci myokardu. Kontrolní soubor tvořila skupina 18 nemocných (necvičící, RHB? ). Pacienti z obou skupin byli vyšetřeni před a po skončení rehabilitace zátěžovou echokardiografií a spiroergometrií do individuálního maxima. Intervenovaná skupina absolvovala řízený rehabilitační program. Kontrolní skupina cvičila individuálně. Výsledky: Ve cvičící skupině došlo k poklesu klidových i zátěžových hodnot srdeční frekvence (SF), systolického i diastolického tlaku (sTK, dTK). Změny však nedosáhly statistické významnosti. Parametry systolické, diastolické i globální funkce LK vykazovaly zlepšení, statistické významnosti ale rovněž nedosáhly. Cvičící pacienti vykazovali vysoce významné zlepšení zátěžové tolerance (před 1,41, po 1,67 W/ kg, p < 0,01) a vrcholové spotřeby kyslíku (před 20,0, po 23,6 ml/ min/ kg, p < 0,01). V kontrolní skupině nedosáhlo zlepšení funkční ani aerobní kapacity statistické významnosti. Neměnily se ani hodnoty klidových a zátěžových parametrů (SF, sTK, dTK). Závěr: Program řízené ambulantní rehabilitace vede ke zlepšení cirkulační odpovědi na zátěž, která je doprovázená poklesem klidových i zátěžových hodnot SF, sTK a dTK. Je patrna také tendence ke zlepšení parametrů systolické, diastolické i globální funkce LK, i když změny nedosáhly v naší sestavě statistické významnosti. Ve cvičící skupině došlo k významnému zvýšení tolerance zátěže a aerobní kapacity (p < 0,01) na rozdíl od kontrolní skupiny. Řízený rehabilitační program umožňuje zhodnocení výsledku operace, dokonalejší edukaci pacienta a optimální nastavení farmakoterapie, především antikoagulační léčby. Během cvičení jsme nepozorovali žádné nepříznivé reakce ani jiné komplikace.
Anotace anglicky
The aim of the research was to evaluate the impact of 8-week comprehensive rehabilitation programme on circulatory parameters, left ventricular (LV) function and functional capacity of patients after aortal (ao) and mitral (mi) heart defect surgery.
VytisknoutZobrazeno: 22. 10. 2019 08:28