Vyšetřování pozátěžového bronchospazmu u profesionálního astmatu

MALENKA, Petr. Vyšetřování pozátěžového bronchospazmu u profesionálního astmatu. Pracovní lékařství. Praha: Česká lékařská společnost J.E. Purkyně, 2004, roč. 56,2004, č. 2, s. 95-97. ISSN 0032-6291.

Základní údaje

Originální název

Vyšetřování pozátěžového bronchospazmu u profesionálního astmatu

Název anglicky

Investigation of stress bronchospasm in occupational asthma

Autoři

MALENKA, Petr

Vydání

Pracovní lékařství, Praha, Česká lékařská společnost J.E. Purkyně, 2004, 0032-6291

---

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Obor

30200 3.2 Clinical medicine

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Označené pro přenos do RIV

Ano

Kód RIV

RIV/00216224:14110/04:00038963

Organizační jednotka

Lékařská fakulta

Klíčová slova česky

astma bronchiale nemoc z povolani pozátšěžový bronchospazmus

Klíčová slova anglicky

asthma bronchiale occupational disease stress bronchospasm

---

Anotace

V originále

U 80-90% astmatiků dochází v souvislosti s námahou ke vzniku subjektivních pocitů dušnosti. Objektivními vyšetřovacímu metodami prokazujeme pozátěžový bronchospazmus asi u 15-20%. Typický pacient s diagnozou profesionální astma by měl mít dechové potíže v souvislosti s pracovním prostředím - při kontaktu s pracovním alergenem (okamžitě či v následujících až 24 hodinách - při pozdní reakci). Po zátěži by však nemělo docházet k dechovým potížím spojených s brochokonstrikcí. V roce 2003 na KPL provedeno ergometrické vyšetření se zátěžovou spirometrií u 90 pacientů. Sledovali jsme ventilační parametry (jednosekundovou výdechovou rychlost - FEV1) před a na vrcholu kontinuální stupňované zátěže bez přerušení při dosažení 75% SF. Pokud FEV1 pokleslo do 20% výchozí hodnoty, vyšetření hodnoceno jako negativní - neprokázali jsme pozátěžovou bronchokonstrikci. V našem souboru jsme v roce 2003 neprokázali pozátěžový bronchospazmus u žádného pac.

Anglicky

In 80-90% of asthmatics are related to the difficulty of subjective feelings of breathlessness. Objective investigative methods utilize stress bronchospasm in about 15-20%. The typical patient with a professional diagnosis of asthma should have breathing difficulties in the work environment - working in contact with an allergen (immediately or in the next 24 hours and - in the late response). After the load should not occur, breathing problems associated with brochocspasm. In 2003, KPL-test examination performed with a loading spirometry in 90 patients.We watched ventilatory parameters (FEV1) before and at the top of a continuous gradient burden without interruption when reaching 75% submaximal heart rate. If FEV1 was to 20% baseline values examinations assessed as negative - we have not shown stress bronchoconstriction. In our group we are in 2003 not shown stress bronchospasm in any patient.