HYRŠL, Pavel, Pavel DOBEŠ a Ender BÜYÜKGÜZEL. Jak zabránit zavíječi voskovému (G. mellonella) ve spřádání kokonu? In Sborník abstraktů Zoologické dny Praha 2010. 2010. ISBN 978-80-87189-07-8.
Další formáty:   BibTeX LaTeX RIS
Základní údaje
Originální název Jak zabránit zavíječi voskovému (G. mellonella) ve spřádání kokonu?
Název česky Jak zabránit zavíječi voskovému (G. mellonella) ve spřádání kokonu?
Název anglicky How to block spinning of the cocoon in the greater wax moth (G. mellonella)?
Autoři HYRŠL, Pavel (203 Česká republika, garant, domácí), Pavel DOBEŠ (203 Česká republika) a Ender BÜYÜKGÜZEL (792 Turecko).
Vydání Sborník abstraktů Zoologické dny Praha 2010, 2010.
Další údaje
Originální jazyk čeština
Typ výsledku Konferenční abstrakt
Obor 30105 Physiology
Stát vydavatele Česká republika
Utajení není předmětem státního či obchodního tajemství
Kód RIV RIV/00216224:14310/10:00048510
Organizační jednotka Přírodovědecká fakulta
ISBN 978-80-87189-07-8
Klíčová slova česky Galleria mellonella; kokon; kukla; vývoj; teplotní šok
Klíčová slova anglicky Galleria mellonella; cocoon; pupa; development; heat shock
Příznaky Mezinárodní význam
Změnil Změnil: Mgr. Pavel Dobeš, Ph.D., učo 150960. Změněno: 30. 1. 2016 23:14.
Anotace
Zavíječi (Pyralidae, Lepidoptera) se vyznačují spřádáním kokonu před vlastním zakuklením. Jako základ pro tvorbu zámotku jim slouží tekutina produkovaná slinnými žlázami, která na vzduchu tuhne a mění se na fibrinová vlákna. Housenka na sebe postupně ukládá několik vrstev těchto vláken, až vznikne výsledný kokon. Experimentálně nejpoužívanějším zástupcem čeledi je zavíječ voskový (Galleria mellonella, L.), při čemž pro řadu experimentů s jeho kuklami (sledování metamorfózy, infekce kukel aj.) by bylo mnohem výhodnější, kdyby housenky žádné kokony nespřádaly. Je známo, že funkci slinných žláz lze ovlivnit teplotním šokem, jednorázové ponoření housenek do vody o určité teplotě má za následek neschopnost spřádat kokon. Testovali jsme teplotu vody v rozmezí 52-56 C v časovém rozmezí 5-30 s. Nejlépe se osvědčila teplota 56 C po dobu působení 15 s, kdy ve výsledku 75 % larev nebylo schopno spřádat kokon a zakuklilo se bez něj. Delší doba zvyšuje mortalitu larev a nižší teplota zase výrazně snižuje požadovaný efekt. U 25 % a více larev zůstává kokon zachován, i když jen ve ztenčené podobě. Líhnutí dospělců z kukel bez zámotků získaných po teplotním šoku nebylo nijak ovlivněno.
Anotace anglicky
Larvae of the greater wax moth (Galleria mellonella L., Lepidoptera, Pyralidae) spin a cocoon before pupation. Salivary glands of larvae produce liquid which changes after hardening to fibrinous fibres. These fibres are then sticked with sericins and deposited in several layers into cocoon. The greater wax moth is most widely used representative of wax moths family, but in many experiments using its pupae (like studies of metamorphosis, pupae infections etc.), the pupae without cocoon would be much better to work with. It is known that function of salivary glands can be influenced by heat shock; simple souse of larvae to water of defined temperature results in loss of ability to spin cocoon. We tested temperature of water within the range of 52-56 C and time range 5-30 s. As the best water temperature 56 C and duration of submersion 15 s was selected; after this treatment 75 % of larvae were unable to spin cocoon and pupated without it. Longer time increases mortality of larvae and shorter time interval or lower temperature weakens the demanded effect. Even after treatment the cocoon is still present in 25 % or more larvae, but only in its reduced form. Eclosion of adults from pupae without cocoons acquired after heat shock was not affected. This work was supported by grant GACR 206/09/P470.
Návaznosti
GP206/09/P470, projekt VaVNázev: Vliv inhibitorů biosyntézy eikosanoidů na imunitu zavíječe voskového Galleria mellonella
Investor: Grantová agentura ČR, Vliv inhibitorů biosyntézy eikonsanoidů na imunitu zavíječe voskového Galleria mellonella
VytisknoutZobrazeno: 19. 9. 2024 15:14