Klíčové problémy slovanských areálů

POSPÍŠIL, Ivo (ed.). Klíčové problémy slovanských areálů. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2009, 126 s. ISBN 978-80-210-5010-5.

Základní údaje

• Originální název: Klíčové problémy slovanských areálů
• Autoři: POSPÍŠIL, Ivo (ed.).
• Vydání: 1. vyd. Brno, 126 s. 2009.
• Nakladatel: Masarykova univerzita

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Odborná kniha
• Obor: Archeologie, antropologie, etnologie
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• Organizační jednotka: Filozofická fakulta
• ISBN: 978-80-210-5010-5
• Štítky: Munipress

Anotace

Text vychází ze široké slavistické orientace pracoviště – Ústavu slavistiky FF MU. Areálovost se stala doprovodným znakem všech slavistických oborů. Často se setkáváme s vytvářením nových pohledů na vlastní dějiny, jazyk a literaturu v nacionálním pojetí, které často a historicky modernizuje, tj. vnáší prvky typické pro pozdější dobu 19.–21. století do období časově vzdálených. Tyto nové jevy přijímáme jako projevy dynamických procesů často spojovaných s formováním států a jeho elit, k čemuž je nutná násilná delimitace z předchozích celků a jejich vlivových struktur (Ukrajina, Bělorusko, Slovensko, Chorvatsko aj.). Ukazuje se, že slovanské areály jsou patrně nejdynamičtěji se rozvíjejícími územími z hlediska jejich vnitřních transformačních procesů nejen ekonomické a politické, ale především jazykově kulturní a národně identifikační povahy. Když si uvědomíme, jak vysoké procento populace představují již nyní v EU slovanské státy, pochopíme, že sledování těchto procesů má klíčový význam.

Anotace anglicky

The text stems from the wide range of interests of the Department of Slavic Studies at Faculty of Arts, Masaryk University. Focus on area studies became a hallmark of all Slavic disciplines. Nowadays it’s common to encounter redefinitions of one’s own past, of language and of literature that had been understood so far exclusively nationally, and the history of which tends to be modernized, i.e. invested with features typical for late 19th – early 21st Century. We regard these phenomena as a manifestation of dynamic processes usually linked with the formation of states together with their elites, which presupposes a violent delimitation of previous units and their power structures (Ukraine, Belarus, Slovakia, Croatia etc.). It turns out that Slavic areas are apparently the most dynamically developing areas in terms of their inner transformation processes not only of economical and political, but mainly of linguistically cultural and nationally identifying natures. We fully recognize the key significance of monitoring these processes as soon as we realize how great a portion of EU population Slavic countries represent.