Ikkjú Sódžun a jeho zenové vtipy

KUBOVČÁKOVÁ, Zuzana. Ikkjú Sódžun a jeho zenové vtipy. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2009, s. 55-66. ISBN 978-80-244-2404-0.

Základní údaje

Originální název

Ikkjú Sódžun a jeho zenové vtipy

Název anglicky

Ikkyu Sojun and his Zen jokes

Autoři

KUBOVČÁKOVÁ, Zuzana

Vydání

Olomouc, od s. 55-66, 12 s. 2009

Nakladatel

Univerzita Palackého v Olomouci

---

Další údaje

Jazyk

slovenština

Typ výsledku

Stať ve sborníku

Obor

60300 6.3 Philosophy, Ethics and Religion

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Organizační jednotka

Filozofická fakulta

ISBN

978-80-244-2404-0

Klíčová slova česky

zen buddhizmus; Rinzai zen; chrámy gozan; zenové básne; zenový tréning

Klíčová slova anglicky

Zen Buddhism; Rinzai Zen; gozan temples; Zen poems; Zen training

Příznaky

Mezinárodní význam, Recenzováno

---

Anotace

V originále

Zenový mních Ikkjú Sódžun (1394-1481) je neslávne známy ako odpadlík od tradičných škôl japonského zenového buddhizmu. Na jednej strane je uctievaný jako osvietený majster, a na druhej strane je to hanobený a zatracovaný mních. Ikkjú bol veľký hedonista, básnik, kaligraf a milovník života a žien. V pohnutom období japonských civilných vojen a politického rozkladu sa snažil nielen o prežitie vlastné, ale aj o prežitie zenového učenia, jeho priblížením k jazyku bežného obyvateľstva. Vo svojich básniach jednak oslavoval všetky radosti života, ale taktiež kritizoval a zosmiešňoval zenových mníchov svojej doby, kláštorov oficiálneho systému gozan a ich patrónov. Práca o jeho živote a tvorbe má prispieť k pochopeniu udalostí doby, a možnosti využitia básní v zenovej praxi.

Anglicky

The Zen monk Ikkyu Sojun (1394-1481) was ill-famous as a renegade monk, ignorant to the teaching of traditional Japanese Zen schools. On one hand, he was worshipped as an enlightened master, yet on the other he was dishonoured and rejected by the traditional Zen establishment of the era. Ikkyu was a great lover of life, poetry, calligraphy and women. In an unsettled period of Japanese civil wars and political upheaval, he fought for survival of himself, and that of the Zen teachings, by bringing it nearer to the masses by means of the language of its presentation. In his poems, Ikkyu celebrated the pleasures of life, and at the same time he criticised and ridiculed the Zen monks and life in Zen temples of his times, including the official gozan monasteries and its patrons. This work about his life and poetry aims to reach a fuller understanding of the historical circumstances, and the possiblity of employing poems as a technique in Zen training.