2010
E-learning 2.0 v informatice na Masarykově a Vídeňské univerzitě
PITNER, Tomáš a Tomáš GREGARZákladní údaje
Originální název
E-learning 2.0 v informatice na Masarykově a Vídeňské univerzitě
Název česky
E-learning 2.0 v informatice na Masarykově a Vídeňské univerzitě
Autoři
PITNER, Tomáš (203 Česká republika, garant) a Tomáš GREGAR (203 Česká republika)
Vydání
1. vyd. Brno, Informatika XXIII/2010, od s. 95-97, 6 s. 2010
Nakladatel
UI PEF MENDELU v Brně
Další údaje
Jazyk
angličtina
Typ výsledku
Stať ve sborníku
Obor
10201 Computer sciences, information science, bioinformatics
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Kód RIV
RIV/00216224:14330/10:00043979
Organizační jednotka
Fakulta informatiky
ISBN
978-80-7375-394-8
Klíčová slova česky
E-learning 2.0; LMS; web 2.0
Klíčová slova anglicky
E-learning 2.0; LMS; web 2.0
Štítky
Příznaky
Recenzováno
Změněno: 24. 5. 2010 10:51, RNDr. Tomáš Gregar
V originále
Příspěvek se pokouší nastínit způsoby použití a zdůvodnit význam služeb označovaných jako Web 2.0 v elektronické podpoře výuky, seznámí s pojmem E-learning 2.0 a konektivizmus, z něhož z pohledu pedagogické metody vychází. Poukáže na rozdílné nazírání na povahu těchto služeb z pohledu velkých systémů LMS nasazených na Masarykově a Vídeňské univerzitě a na způsoby, jakými se tyto systémy s fenoménem Web 2.0 vypořádávají. Univerzitní systémy podpory výuky nabízí v rozšiřující se míře nástroje typické pro komunitní služby a sociální sítě zahrnované pod aplikace Web 2.0. Kromě toho je možné využít a dokonce integrovat za určitých podmínek služby třetích stran, jako je například Google. Zmiňuje se rovněž o nástrojích a systémech pro práci se sémantikou výukových zdrojů a uvádí relevantní projekty řešené na pracovišti autorů. Upozorní na potíže, které se při nasazení dalších služeb typicky vyskytnou a nabídne tipy, jak některým předejít. Hledání vhodného mixu "domácích" a "cizích" prostředků je dlouhodobý úkol, k němž zatím není dostatek praktických zkušeností. Tento příspěvek uvádí hlavní doporučení a především motivuje k dalšímu experimentování.
Česky
Příspěvek se pokouší nastínit způsoby použití a zdůvodnit význam služeb označovaných jako Web 2.0 v elektronické podpoře výuky, seznámí s pojmem E-learning 2.0 a konektivizmus, z něhož z pohledu pedagogické metody vychází. Poukáže na rozdílné nazírání na povahu těchto služeb z pohledu velkých systémů LMS nasazených na Masarykově a Vídeňské univerzitě a na způsoby, jakými se tyto systémy s fenoménem Web 2.0 vypořádávají. Univerzitní systémy podpory výuky nabízí v rozšiřující se míře nástroje typické pro komunitní služby a sociální sítě zahrnované pod aplikace Web 2.0. Kromě toho je možné využít a dokonce integrovat za určitých podmínek služby třetích stran, jako je například Google. Zmiňuje se rovněž o nástrojích a systémech pro práci se sémantikou výukových zdrojů a uvádí relevantní projekty řešené na pracovišti autorů. Upozorní na potíže, které se při nasazení dalších služeb typicky vyskytnou a nabídne tipy, jak některým předejít. Hledání vhodného mixu "domácích" a "cizích" prostředků je dlouhodobý úkol, k němž zatím není dostatek praktických zkušeností. Tento příspěvek uvádí hlavní doporučení a především motivuje k dalšímu experimentování.
Návaznosti
| MUNI/G/0121/2009, interní kód MU |
|