2009
Dvojí konverze v rodině posledních těšínských Piastovců. K motivacím změny konfese knížete Václava III. Adama (1524-1579) a Adama Václava (1574-1617)
JEŽ, RadimZákladní údaje
Originální název
Dvojí konverze v rodině posledních těšínských Piastovců. K motivacím změny konfese knížete Václava III. Adama (1524-1579) a Adama Václava (1574-1617)
Název česky
Dvojí konverze v rodině posledních těšínských Piastovců. K motivacím změny konfese knížete Václava III. Adama (1524-1579) a Adama Václava (1574-1617)
Název anglicky
Double Conversion in Family of the Last Těšín Piasts. Regarding motivation for confession conversion of princes Wenceslas III Adam (1524-1579) and Adam Wenceslas (1574-1617)
Autoři
Vydání
Studia comeniana et historica : časopis Muzea J.A. Komenského v Uherském Brodě pro komeniologii, historii 16., 17. a 18. století a regionální dějepis moravsko-slovenského pomezí, Uherský Brod, Muzeum J. A. Komenského, 2009, 0323-2220
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
60101 History
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Označené pro přenos do RIV
Ano
Kód RIV
RIV/00216224:14210/09:00044003
Organizační jednotka
Filozofická fakulta
Klíčová slova česky
konverze; Václav III. Adam; Adam Václav; Piastovci
Klíčová slova anglicky
conversion; Wenceslaus III Adam; Adam Wenceslaus; Piasts
Štítky
Příznaky
Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 27. 5. 2010 20:34, PhDr. Radim Jež, Ph.D.
V originále
Změny vyznání u aristokracie ze zemí Koruny české v 16. a na počátku 17. století jsou komplikovaným procesem, jež ovlivňují mnohé, z dnešního historikova pohledu těžko identifikovatelné aspekty. Nejinak je tomu i u posledních těšínských Piastovců - Václava III. Adama a jeho syna Adama Václava. První jmenovaný přestoupil na Lutherovo učení po polovině 16. století (nejspíše v rozmezí let 1555-1567) za blíže neznámých okolností či vnitřních pohnutek. Sám pak aktivně podporoval šíření evangelické víry na území Těšínského knížectví a v roce 1568 nechal sepsat církevní řád. Dlouhodobý proces vedoucí ke konverzi lze sledovat u knížete Adama Václava. Ten na počátku vlády vystupoval jako rozhodný evangelík. Společensko-politická situace v habsburském soustátí, okruh blízkých katolických šlechticů a možná i osobní přesvědčení jej dovedlo o Vánocích roku 1609 k rozhodnutí vzdát se víry svých rodičů a konvertovat ke katolicismu
Anglicky
Confession conversions in aristocracy in countries of the Czech Crown in the 16th and at the beginning of the 17th century are a complicated process that is affected by many aspects that are hard to identify from the current historian's point of view. It is not very different with the last Těšín Piasts - Wenceslas III Adam and his son Adam Wenceslas. The former converted to the Luther's teaching after the half of the 16th century (most probably between 1555 and 1567) under further unspecified circumstances or inner motives. He also actively supported spreading of the Protestant faith in the territory of the Těšín Princedom and in 1568 he had church rules compiled. The long-term process leading to conversion can be traced to the prince Adam Wenceslas. The social and political situation in the Hapsburg state complex, the environment of Catholic noblemen and maybe even personal conviction led him to the decision to give up his parents' faith at Christmas 1609 and to convert to Catholicism