J 2009

Dvojí konverze v rodině posledních těšínských Piastovců. K motivacím změny konfese knížete Václava III. Adama (1524-1579) a Adama Václava (1574-1617)

JEŽ, Radim

Základní údaje

Originální název

Dvojí konverze v rodině posledních těšínských Piastovců. K motivacím změny konfese knížete Václava III. Adama (1524-1579) a Adama Václava (1574-1617)

Název česky

Dvojí konverze v rodině posledních těšínských Piastovců. K motivacím změny konfese knížete Václava III. Adama (1524-1579) a Adama Václava (1574-1617)

Název anglicky

Double Conversion in Family of the Last Těšín Piasts. Regarding motivation for confession conversion of princes Wenceslas III Adam (1524-1579) and Adam Wenceslas (1574-1617)

Autoři

Vydání

Studia comeniana et historica : časopis Muzea J.A. Komenského v Uherském Brodě pro komeniologii, historii 16., 17. a 18. století a regionální dějepis moravsko-slovenského pomezí, Uherský Brod, Muzeum J. A. Komenského, 2009, 0323-2220

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Obor

60101 History

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Označené pro přenos do RIV

Ano

Kód RIV

RIV/00216224:14210/09:00044003

Organizační jednotka

Filozofická fakulta

Klíčová slova česky

konverze; Václav III. Adam; Adam Václav; Piastovci

Klíčová slova anglicky

conversion; Wenceslaus III Adam; Adam Wenceslaus; Piasts

Příznaky

Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 27. 5. 2010 20:34, PhDr. Radim Jež, Ph.D.

Anotace

V originále

Změny vyznání u aristokracie ze zemí Koruny české v 16. a na počátku 17. století jsou komplikovaným procesem, jež ovlivňují mnohé, z dnešního historikova pohledu těžko identifikovatelné aspekty. Nejinak je tomu i u posledních těšínských Piastovců - Václava III. Adama a jeho syna Adama Václava. První jmenovaný přestoupil na Lutherovo učení po polovině 16. století (nejspíše v rozmezí let 1555-1567) za blíže neznámých okolností či vnitřních pohnutek. Sám pak aktivně podporoval šíření evangelické víry na území Těšínského knížectví a v roce 1568 nechal sepsat církevní řád. Dlouhodobý proces vedoucí ke konverzi lze sledovat u knížete Adama Václava. Ten na počátku vlády vystupoval jako rozhodný evangelík. Společensko-politická situace v habsburském soustátí, okruh blízkých katolických šlechticů a možná i osobní přesvědčení jej dovedlo o Vánocích roku 1609 k rozhodnutí vzdát se víry svých rodičů a konvertovat ke katolicismu

Anglicky

Confession conversions in aristocracy in countries of the Czech Crown in the 16th and at the beginning of the 17th century are a complicated process that is affected by many aspects that are hard to identify from the current historian's point of view. It is not very different with the last Těšín Piasts - Wenceslas III Adam and his son Adam Wenceslas. The former converted to the Luther's teaching after the half of the 16th century (most probably between 1555 and 1567) under further unspecified circumstances or inner motives. He also actively supported spreading of the Protestant faith in the territory of the Těšín Princedom and in 1568 he had church rules compiled. The long-term process leading to conversion can be traced to the prince Adam Wenceslas. The social and political situation in the Hapsburg state complex, the environment of Catholic noblemen and maybe even personal conviction led him to the decision to give up his parents' faith at Christmas 1609 and to convert to Catholicism