Optimism And Coping Strategies In High School Students (poster)

MILLOVÁ, Katarína a Jaroslava DOSEDLOVÁ. Optimism And Coping Strategies In High School Students (poster). In Symposium Positive Psychology. 2010.

Základní údaje

Originální název

Optimism And Coping Strategies In High School Students (poster)

Název česky

Optimismus a copingové strategie u studentů středních škol (poster)

Autoři

MILLOVÁ, Katarína a Jaroslava DOSEDLOVÁ

Vydání

Symposium Positive Psychology, 2010

---

Další údaje

Jazyk

angličtina

Typ výsledku

Prezentace na konferencích

Obor

50100 5.1 Psychology and cognitive sciences

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Organizační jednotka

Filozofická fakulta

Klíčová slova česky

explanační styl, optimismus, copingové strategie

Klíčová slova anglicky

explanatory style, optimism, coping strategies

---

Anotace

V originále

In our research we measured the relationship between coping strategies and optimism in high school students. Coping strategies were based on a transactional approach to coping, which emphasizes the situational aspect in the selection of coping strategies, and emphasizes the appraisal of the situation itself. Optimism was assessed from the perspective of M. Seligman, as a learned response, not as an innate personality trait. Research was conducted in 97 high school students (40 men, 57 women) aged 15-19 years (average age 16.94 years, median 17 years) using the Coping Strategies Inventory (CSI, Tobin, Holroyd, Reynolds, 1984) and Test of learned optimism (Seligman, 1991). Using content analysis, we found that the most demanding situations that occur in students' statements, was related to school and family problems. Descriptive statistics showed that students in dealing with demanding situations frequently use engagement coping strategy - cognitive restructuring and social support, but also achieve a high level of disengagement (non-adaptive) strategy wishful thinking, which is in accordance with other studies in adolescents quite often. The factors underlying the most common explanatory styles are represented in the following two factors: the persistence of good situations and bad personalization. Using correlation analysis we found only one (negative) significant correlation between social isolation (disengagement strategies focused on emotions) and pervasiveness (globality) of good situation. In this case, there were gender differences: in males we found negative correlations between cognitive restructuring of demanding situations and pervasiveness of bad situation and personalization bad. In women, we found a significant negative correlation between social isolation and pervasiveness of good situation and a positive correlation between the expression of emotion and personalization good.

Česky

V práci jsme se zabývaly vztahem mezi strategiemi zvládání stresu a optimismem u studentů středních škol. V oblasti zvládání stresu jsme vycházely z transakčního pojetí copingu, který zdůrazňuje situační hledisko při výběru strategie zvládání a zdůrazňuje i hodnocení samotné situace. Optimismus jsme hodnotily z pohledu M. Seligmana, jako naučenou charakteristiku, nikoliv jako vrozený osobnostní rys. Výzkum byl proveden u 97 studentů SŠ (40 mužů, 57 žen) ve věku 15 až 19 let (průměrný věk 16,94 let, medián 17 let) s použitím Inventáře copingových strategií (CSI, Tobin, Holroyd, Reynolds, 1984) a Testu naučeného optimismu (Seligman, 1991). Pomocí obsahové analýzy jsme zjistily, že nejčastější zátěžové situace, které se objevují ve výpovědích studentů, se týkají školy a rodinných problémů. Deskriptivní statistika ukázala, že sudenti při řešení zátěžových situací nejčastěji využívali příklonové (adaptivní) strategie kognitivní restrukturalizace a sociální oporu, ale vysokou úroveň dosahovali i u odklonové (neadaptivní) strategie fantazijní únik, která je podle dalších výzkumů u adolescentů poměrně častá. U faktorů vysvětlujících stylů byly nejčastěji zastoupeny tyto dva faktory: trvalost dobrých situací a personalizace zlého. Pomocí korelační analýzy jsme objevily jediný (negativní) významný vztah mezi sociální izolací (odklonová strategie zaměřená na emoce) a pronikavostí (globálností) dobré situace. V tomto případě se objevily i genderové rozdíly: u mužů negativně korelovala kognitivní restrukturalizace zátěžové situace s pronikavostí zlé situace a personalizací zlého. U žen jsme zjistily významný negativní vztah mezisociální izolací a pronikavostí dobré situace a pozitivní vztah mezi vyjádřením emocí a personalizací dobrého.