Klinické projevy a výsledky metabolických a molekulárně-genetických analýz u jedenácti dětí s tyrosinémií typ 1

VONDRÁČKOVÁ, Alžběta; Markéta TESAŘOVÁ; Martin MAGNER; Dagmar DOČEKALOVÁ; Petr CHRASTINA; Dagmar PROCHÁZKOVÁ; Tomáš HONZÍK a Jiří ZEMAN. Klinické projevy a výsledky metabolických a molekulárně-genetických analýz u jedenácti dětí s tyrosinémií typ 1. Časopis lékařů českých. Česká republika: Česká lékařská společnost J. E.Purkyně, 2010, roč. 149, č. 9, s. 411-416. ISSN 0008-7335.

Základní údaje

Originální název

Klinické projevy a výsledky metabolických a molekulárně-genetických analýz u jedenácti dětí s tyrosinémií typ 1

Název anglicky

Clinical manifestation and results of metabolic and molecular genetic analysis of 11 children with tyrosinemia type 1

Autoři

VONDRÁČKOVÁ, Alžběta; Markéta TESAŘOVÁ; Martin MAGNER; Dagmar DOČEKALOVÁ; Petr CHRASTINA; Dagmar PROCHÁZKOVÁ; Tomáš HONZÍK a Jiří ZEMAN

Vydání

Časopis lékařů českých, Česká republika, Česká lékařská společnost J. E.Purkyně, 2010, 0008-7335

---

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Obor

30209 Paediatrics

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Odkazy

URL

Označené pro přenos do RIV

Ano

Kód RIV

RIV/00216224:14110/10:00051441

Organizační jednotka

Lékařská fakulta

Klíčová slova česky

tyrosinemie; jaterni selhani; krivice; sukcinylaceton; FAH gen

Klíčová slova anglicky

tyrosinemia; liver failure; rickets; succinylaceton; FAH gen

Příznaky

Recenzováno

---

Anotace

V originále

Východisko. Tyrosinémie typ I je metabolické onemocnění způsobené poruchou aktivity fumarylacetoacetáthydrolázy, které se projevuje rychle progredujícím poškozením jater a ledvin a vysokým rizikem rozvoje hepatocelulárního karcinomu. Cílem našeho sdělení je analýza klinických příznaků, biochemických a molekulárně genetických vyšetření u 11 dětí, u kterých jsme v letech 1982–2006 diagnostikovali tyrosinémii typ I. Metody a výsledky. Onemocnění se u devíti dětí manifestovalo mezi 1,5–7. měsícem nechutenstvím, opakovaným zvracením, neprospíváním a hepatopatií, u čtyř z nich se rozvinulo akutní selhání jater. U jednoho pacienta s jaterní cirhózou byla diagnóza stanovena v 5,5 letech a jeden klinicky zdravý chlapec byl diagnostikován po potvrzení diagnózy u sestry. V době diagnózy měli všichni pacienti laboratorní projevy hepatopatie a hypofosfatemické křivice, vysokou hladinu tyrosinu a alfa1-fetoproteinu v krvi a zvýšené vylučování sukcinylacetonu. U 8/8 pacientů byla zvýšená i hladina kyseliny beta-aminolevulové. Dva pacienti narození před rokem 1988 zemřeli na hepatocelulární karcinom a jeden na jaterní selhání. U osmi žijících pacientů byla diagnóza tyrosinémie typ I potvrzena mutační analýzou genu FAH, při které byly nalezeny i tři nové mutace. Zdravotní stav šesti pacientů je na nízkobílkovinné dietoterapii a Orfadinu, který blokuje syntézu toxického sukcinylacetonu, uspokojivý, ale u dvou pacientů po dvou-, respektive desetileté terapii začala stoupat hladina alfa1-fetoproteinu jako projev rozvoje hepatocelulárního karcinomu. Jeden pacient je po úspěšné transplantaci jater, druhý je na čekací listině. Závěry. Pro zlepšení prognózy pacientů s tyrosinémií typ I je nezbytná včasná diagnostika pomocí rozšířeného novorozeneckého screeningu dědičných poruch metabolismu. Nedávné zavedení molekulární diagnostiky tyrosinémie typ I v České republice umožňuje v postižených rodinách nabízet i prenatální diagnostiku.

Anglicky

Hereditary tyrosinemia type 1 (HT1) is rare autosomal recessive inborn error of metabolism caused by deficiency of fumarylacetoacetate hydrolase. HT1 manifests with sever liver and kidney impairment and associates with an increased risk of liver cancer development. The aim of our study is to present a detailed clinical picture and results of biochemical and molecular genetic analyses in 11 Czech patients with HT1 diagnosed in our clinic since 1982. Results: In 9 patients the disease manifests between 1.5-7 months of age with refusal to eat, failure to thrive and vomiting. In 4 children HT1 progresses to acute liver failure. One clinically healthy boy was diagnosed because of affected sister. In one boy with liver cirrhosis the diagnosis was delayed until the age of 5.5 years. In all children the biochemical investigation showed elevated liver enzymes, alpha1-fetoprotein and hypophosphatemic rickets. Metabolic investigation revealed increased plasma tyrosine level, urinary excretion of succinylacetone and in 8 measured patients also increased urinary beta-aminolevulinic acid concentration. Three patients born before 1988 died due to liver cancer development (two of them) or liver failure. The average age of our 8 living patients is 10.7 plusminus 8.3 years. Mutation analysis of FAH gene confirmed the HT1 in these patients and three novel mutations were found in FAH gene. Clinical status in six patients is favourable on strict low protein diet combined with Orfadin therapy. However, in two children despite of the maximal available therapy lasting 2 and 10 years resp., the disease progressed towards liver cancer development and necessity of liver transplantation. Conclusion: Early diagnostics of HT1 as a part of extended newborn screening is the only possibility to further improve the prognosis of the patients. Moreover, available molecular-genetic analysis of the FAH gene enables prenatal diagnostics in affected families.