2010
Agent-based Computational Model of Democratic Choice of Redistribution under Almost Perfect Human Mobility
KVASNIČKA, MichalZákladní údaje
Originální název
Agent-based Computational Model of Democratic Choice of Redistribution under Almost Perfect Human Mobility
Název česky
Multiagentový model demokratické volby redistribuce při téměr dokonalé lidské mobilitě
Autoři
Vydání
1. vyd. České Budějovice, Mathematical Methods in Economics 2010, od s. 392-398, 7 s. 2010
Nakladatel
University of South Bohemia in České Budějovice
Další údaje
Jazyk
angličtina
Typ výsledku
Stať ve sborníku
Obor
50200 5.2 Economics and Business
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Forma vydání
tištěná verze "print"
Odkazy
Označené pro přenos do RIV
Ano
Kód RIV
RIV/00216224:14560/10:00074537
Organizační jednotka
Ekonomicko-správní fakulta
ISBN
978-80-7394-218-2
UT WoS
Klíčová slova česky
multiagentový model demokracie přerozdělování lidská mobilita
Klíčová slova anglicky
Agent-based Computational Model Democracy Redistribution Human Mobility
Příznaky
Recenzováno
Změněno: 10. 3. 2015 10:38, Mgr. Daniela Marcollová
V originále
This paper shows by means of an agent-based simulation that people's ability to relocate from one region to another creates no tax competition among the regions if the taxes and transfers are set democratically. We can observe three types of behavior: 1) if the cost of relocation is high, no one relocates and the original level of redistributions is sustained; 2) if the cost is low, the system has no steady state---the more productive people run away from redistribution and the less productive ones pursue them forever; 3) if the cost is medium, usually only the more productive people relocate---the tax rates usually fall and converge (but not always). If they do, it is because the populations are more homogenous after the relocation, not because of tax competitions---there is none.
Česky
Příspěvek ukazuje pomocí multiagentové simulace, že schopnost lidí přesouvat se mezi regiony nevytváří mezi těmito regiony daňovou konkurenci, pokud jsou daně i transfery stanoveny demokraticky. Pozorujeme tři typy chování: 1) pokud jsou náklady přestěhování vysoké, nikdo se nestěhuje a původní úroveň redistribuce zůstává platná; 2) pokud jsou náklady přestěhování nízké, systém nemá ustálený stav: produktivnější agenti se snaží utéct před redistribucí a ti méně produktivní je pronásledují; 3) pokud jsou nákladay přestěhování střední, obvykle se přestěhují pouze produktivnější agenti -- daňové sazby v regionech pak obvykle klesnou a konvergují, ale ne vždy. Pokud klesnou a konvergují, pak je to proto, že populace zemí jsou po přestěhování agentů homogenější, nikoli kvůli daňové konkurenci -- ta v modelu není.