2010
Mechanismy tolerance řas a lišejníků vůči extrémním faktorům prostředí: Detekce fyziologických procesů pomocí pokročilých biofyzikálních a biochemických metod
HÁJEK, Josef; Miloš BARTÁK; Peter VÁCZI; Jana KVÍDEROVÁ; Jaroslav LANG et al.Základní údaje
Originální název
Mechanismy tolerance řas a lišejníků vůči extrémním faktorům prostředí: Detekce fyziologických procesů pomocí pokročilých biofyzikálních a biochemických metod
Název česky
Mechanismy tolerance řas a lišejníků vůči extrémním faktorům prostředí: Detekce fyziologických procesů pomocí pokročilých biofyzikálních a biochemických metod
Název anglicky
bude upřesněn
Autoři
HÁJEK, Josef; Miloš BARTÁK; Peter VÁCZI; Jana KVÍDEROVÁ; Jaroslav LANG; Kristýna VEČEŘOVÁ; Lucie JAHNOVÁ; Lubomír SMEJKAL a Hana CEMPÍRKOVÁ ORCID
Vydání
Bulletin České společnosti experimentální biologie rostlin, podzim 2010, sborník abstraktů 12. Konference experimentální biologie rostlin, 14. až 17. září 2010, Česká zemědělská univerzita v Praze – Suchdole, strana 142. 2010
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Konferenční abstrakt
Obor
10600 1.6 Biological sciences
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Odkazy
Označené pro přenos do RIV
Ano
Kód RIV
RIV/00216224:14310/10:00040590
Organizační jednotka
Přírodovědecká fakulta
ISSN
Klíčová slova česky
řasy, lišejníky, odolnost vůči nízkým a mrazovým teplotám, ribitol, parametry fluorescence chlorofylu, fotoinhibice, vodní potenciál
Klíčová slova anglicky
bude upřesněno
Změněno: 30. 3. 2012 16:33, prof. Ing. Miloš Barták, CSc.
V originále
Řasy, lichenizované řasy a lišejníky jsou extremofilní organismy, které tolerují širokou škálu fyzikálně chemických faktorů prostředí. V našem výzkumu jsme se zaměřili zejména na vliv chladu a mrazu, silného stupně dehydrace a fotoinhibičního stresu na fotosyntetické charakteristiky těchto organismů. Symbiotické lišejníkové řasy rodu Trebouxia vykazují odolnost vůči mrazu. Po opakovaném zmražování na mínus 40 stupňů C, buňky byly schopny reprodukce a růstu při následné kultivaci na BBM agaru. Stupeň resistence vůči mrazu studovaný metodou ice nucleation spectroscopy byl však u řas Trebouxia sp. menší než u sněžných řas rodů Chlamydomonas a Chloromonas. Ve stélkách lišejníků zvyšuje kryorezistenci řas přítomnost polyolů, zejména ribitolu. Jeho externí dodávka má pozitivní vliv na fotosyntetické procesy při mínus 5 stupňů C o 30 %. Lišejníky mohou udržovat primární fotosyntézu i za silného vodního stresu. Naše fluorometrická měření (zejména kvantového výtěžku fotosyntetických procesů v PS II - FiII) ukázala, že při vodním potenciálu (WP) 0 až mínus 10 MPa, nedojde k poklesu FiII. Ztráta vody v rozmezí WP mínus 10 až mínus 20 MPa se projevuje postupným poklesem FiII. Kritické hodnoty WP jsou mínus 25 až mínus 35 MPa. Fotoinhibice studovaná pomocí Chl fluorescence imaging ukázala silnou míru rezistence díky účinnému nefotochemickému zhášení (NPQ) a poolu antioxidantů, např. zeaxanthin a glutation, stanovených HPLC v průběhu a po fotoinhibici (recovery). Poděkování: Tato práce byla podpořena KJB601630808, ME945, KJB600050708, AV0Z600050516.
Anglicky
Anotace (popis výsledku) v anglickém jazyce bude upřesněna později.
Návaznosti
| KJB601630808, projekt VaV |
| ||
| ME 945, projekt VaV |
|