Péče o duševní zdraví u osob s mentálním postižením: vývoj praxe a perspektiva klientů.

TULCOVÁ, Zuzana a Jan VANČURA. Péče o duševní zdraví u osob s mentálním postižením: vývoj praxe a perspektiva klientů. Praha: ČMPS, 2010, 11 s. E-psychologie. ISSN 1802-8853.

Základní údaje

• Originální název: Péče o duševní zdraví u osob s mentálním postižením: vývoj praxe a perspektiva klientů.
• Název anglicky: Mental Health Care for People with Intellectual Disability: The Practice Development and a Clients Perspective
• Autoři: TULCOVÁ, Zuzana a Jan VANČURA.
• Vydání: Praha, 11 s. E-psychologie, 2010.
• Nakladatel: ČMPS

Další údaje

• Originální jazyk: čeština
• Typ výsledku: Přehledové a vzdělávací texty
• Obor: 50100 5.1 Psychology and cognitive sciences
• Stát vydavatele: Česká republika
• Utajení: není předmětem státního či obchodního tajemství
• WWW: URL
• Organizační jednotka: Fakulta sociálních studií
• ISSN: 1802-8853
• Příznaky: Recenzováno

Anotace

Přestože lidé s mentálním postižením trpí častěji než většina populace přidruženou duševní poruchou, není této oblasti v odborné literatuře věnováno mnoho pozornosti. Podobně není snadné nalézt odborníka, který má praktické zkušenosti s péčí o tuto specifickou skupinu. Nezájem o problematiku může být částečně zakotven v tradici sociálních služeb, která někdy připisuje symptomy duševní nemoci diagnóze mentální retardace. V teoretickém přehledu nabízíme pohled na prevalenci přidružené duševní poruchy v souvislostech změn posledních dvou desetiletí. Vlastní explorativní výzkum vychází z polostrukturovaných rozhovorů a ukazuje, jak lidé s mírným stupněm mentálního postižení (N=8) vnímají odbornou péči: uvědomují si svoji aktivní roli v procesu intervence, dovedou vyjádřit a zdůvodnit spokojenost nebo nespokojenost s intervencí. Důležitým kriteriem hodnocení je pro ně kvalita vztahu s odborníkem a komunikace respektující specifika jejich postižení. U většiny respondentů hraje profesionální péče důležitou roli v jejich systému sociální opory.

Anotace anglicky

People with intellectual disability (ID) suffer from mental illness more often than general population. This fact is not always reflected in the Czech research literature: the psychiatric problems of people with ID are underrepresented. Similarly, it is not easy to find an expert practitioner for this specific group. A lack of interest may be partly rooted in a common practice of social services which sometimes fail to differentiate between symptoms of mental disease and consequences of mental retardation. Our study focuses on dual diagnosis prevalence in the context of changes of last two decades. We present a picture of mental health care for people with ID based on their own perceptions which we obtained from semi-structured face-to-face interviews (N=8). Results show that our respondents realize their own active role in the process of intervention. They are able to express and explain their satisfaction or discontent. A quality of relation with a specialist and a communication respecting specifics of their ID appeared to be important criteria of their evaluations. Professional care plays a significant social support role for most of our respondents.

Návaznosti

• MSM0021622406, záměr: Název: Psychologické a sociální charakteristiky dětí, mládeže a rodiny, vývoj osobnosti v době proměn moderní společnosti

Investor: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Psychologické a sociální charakteristiky dětí, mládeže a rodiny, vývoj osobnosti v době proměn moderní společnosti