Detailed Information on Publication Record
2010
X-ray fluorescence analyzers for investigating postmediaeval pottery from Southern Moravia
TROJEK, Tomáš, Martin HLOŽEK, Tomáš ČECHÁK and Ladislav MUSÍLEKBasic information
Original name
X-ray fluorescence analyzers for investigating postmediaeval pottery from Southern Moravia
Name in Czech
Rentgen-fluorescenční analyzátory pro výzkum novověké keramiky z jižní Moravy
Authors
TROJEK, Tomáš (203 Czech Republic, guarantor), Martin HLOŽEK (203 Czech Republic, belonging to the institution), Tomáš ČECHÁK (203 Czech Republic) and Ladislav MUSÍLEK (203 Czech Republic)
Edition
Applied Radiation and Isotopes, Amsterdam, Elsevier, 2010, 0969-8043
Other information
Language
English
Type of outcome
Článek v odborném periodiku
Field of Study
60102 Archaeology
Country of publisher
Netherlands
Confidentiality degree
není předmětem státního či obchodního tajemství
References:
Impact factor
Impact factor: 0.999
RIV identification code
RIV/00216224:14210/10:00046186
Organization unit
Faculty of Arts
UT WoS
000276418600090
Keywords (in Czech)
Archeometrie; XRF; novověká keramika; jižní Morava; Strachotín
Keywords in English
Archaeometry; XRFA; postmediaeval pottery; Southern Moravia; Strachotín
Tags
Změněno: 18/5/2022 10:28, Mgr. Michal Petr
V originále
This paper deals with an investigation of ceramic archaeological finds with the use of in-situ X-ray fluorescence analysis. Firstly, three configurations of X-ray fluorescence analyzers constructed and used at the Czech Technical University in Prague are described and compared for use in a non-destructive survey of siliceous materials. Detection limits, depth of analysis, the relation of the analyzed area, the homogeneity of the samples, and variations in the element concentrations are discussed. Secondly, many shards of postmediaeval pottery from Southern Moravia are analyzed with X-ray fluorescence analysis and some of them also with electron microprobe analysis. Selected results are described.
In Czech
Pomocí XRF analýz byly studovány povrchy novokřtěnecké keramiky ze Strachotína. Artefakty byly potaženy bílou glazurou a ozdobené různobarevnou malbou. Glazury byly z více než 90% tvořeny sklem a dále oxidy barevných kovů. V pecích těchto dílen byly barevné kovy vystavovány oxidaci (korozi) v žáru. Získané oxidy sloužily jako základ barev. Vlivem těchto postupů se kontaminovaly oxidy kovů i neglazováné části keramiky. Hlavní složkou glazur studované novokřtěnecké keramiky je PbO. Jako barvící pigmenty uplatnily v krycí glazuře sloučeniny Sn, Bi, As, které způsobují žlutavé až světle hnědé zbarvení glazury. SnO2 patřil mezi nejužívanější kaliva. Vybarvení alkalické glazury kombinací sloučenin niklu a kobaltu vede ke vzniku zvláštního šedomodrého zbarvení. Do glazury byla přidávána kostní moučka (jak dokládá zvýšený obsah CaO, P2O5, nízký obsah SiO2, Al2O3).