J 2010

X-ray fluorescence analyzers for investigating postmediaeval pottery from Southern Moravia

TROJEK, Tomáš, Martin HLOŽEK, Tomáš ČECHÁK and Ladislav MUSÍLEK

Basic information

Original name

X-ray fluorescence analyzers for investigating postmediaeval pottery from Southern Moravia

Name in Czech

Rentgen-fluorescenční analyzátory pro výzkum novověké keramiky z jižní Moravy

Authors

TROJEK, Tomáš (203 Czech Republic, guarantor), Martin HLOŽEK (203 Czech Republic, belonging to the institution), Tomáš ČECHÁK (203 Czech Republic) and Ladislav MUSÍLEK (203 Czech Republic)

Edition

Applied Radiation and Isotopes, Amsterdam, Elsevier, 2010, 0969-8043

Other information

Language

English

Type of outcome

Článek v odborném periodiku

Field of Study

60102 Archaeology

Country of publisher

Netherlands

Confidentiality degree

není předmětem státního či obchodního tajemství

References:

Impact factor

Impact factor: 0.999

RIV identification code

RIV/00216224:14210/10:00046186

Organization unit

Faculty of Arts

UT WoS

000276418600090

Keywords (in Czech)

Archeometrie; XRF; novověká keramika; jižní Morava; Strachotín

Keywords in English

Archaeometry; XRFA; postmediaeval pottery; Southern Moravia; Strachotín

Tags

Změněno: 18/5/2022 10:28, Mgr. Michal Petr

Abstract

V originále

This paper deals with an investigation of ceramic archaeological finds with the use of in-situ X-ray fluorescence analysis. Firstly, three configurations of X-ray fluorescence analyzers constructed and used at the Czech Technical University in Prague are described and compared for use in a non-destructive survey of siliceous materials. Detection limits, depth of analysis, the relation of the analyzed area, the homogeneity of the samples, and variations in the element concentrations are discussed. Secondly, many shards of postmediaeval pottery from Southern Moravia are analyzed with X-ray fluorescence analysis and some of them also with electron microprobe analysis. Selected results are described.

In Czech

Pomocí XRF analýz byly studovány povrchy novokřtěnecké keramiky ze Strachotína. Artefakty byly potaženy bílou glazurou a ozdobené různobarevnou malbou. Glazury byly z více než 90% tvořeny sklem a dále oxidy barevných kovů. V pecích těchto dílen byly barevné kovy vystavovány oxidaci (korozi) v žáru. Získané oxidy sloužily jako základ barev. Vlivem těchto postupů se kontaminovaly oxidy kovů i neglazováné části keramiky. Hlavní složkou glazur studované novokřtěnecké keramiky je PbO. Jako barvící pigmenty uplatnily v krycí glazuře sloučeniny Sn, Bi, As, které způsobují žlutavé až světle hnědé zbarvení glazury. SnO2 patřil mezi nejužívanější kaliva. Vybarvení alkalické glazury kombinací sloučenin niklu a kobaltu vede ke vzniku zvláštního šedomodrého zbarvení. Do glazury byla přidávána kostní moučka (jak dokládá zvýšený obsah CaO, P2O5, nízký obsah SiO2, Al2O3).