2010
Experiences in rearing of Bombus lucorum L. (Hymenoptera: Apoidea) in captivity
BUČÁNKOVÁ, Alena a Vladimír PTÁČEKZákladní údaje
Originální název
Experiences in rearing of Bombus lucorum L. (Hymenoptera: Apoidea) in captivity
Název česky
Zkušenosti s laboratorním chovem čmeláka hájového Bombus lucorum L. (Hymenoptera, Apoidea)
Autoři
Vydání
Úroda, Vědecká příloha "Aktuální poznatky v pěstování, šlechtění, ochraně rostlin a zpracování produktů". Referáty z konference ze dne 11.-12.11.2010 v Brně. VÚP a Zemědělský výzkum Troubsko. 2010, 0139-6013
Další údaje
Jazyk
angličtina
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
10600 1.6 Biological sciences
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Odkazy
Označené pro přenos do RIV
Ano
Kód RIV
RIV/00216224:14310/10:00046300
Organizační jednotka
Přírodovědecká fakulta
Klíčová slova česky
Bombus lucorum; Bombus terrestris; chov; opylování; šlechtění
Klíčová slova anglicky
Bombus lucorum; Bombus terrestris; rearing; management; pollination
Změněno: 11. 1. 2011 13:38, Mgr. Alena Votavová, Ph.D.
V originále
Having applied the technique known for management of Bombus terrestris in rearing of B. lucorum it was found, that as the stimulus for oviposition queens of B. lucorum do adopt not only conspecific cocoons and/or workers but also the cocoons of B. terrestris. They accepted a callow worker of B. terrestris as the helper in the care of their own first worker brood. It was noted a rather early switch point in the laboratory bred colonies - queens were produced in the second or third generation of brood, what was different from B. terrestris. Colonies started by the artificially over wintered queens produced less young queens in comparison with those started by the queens brought from the nature.
Česky
Při aplikaci laboratorních metod chovu známých pro čmeláka zemního(Bombus terrestris) na čmeláka hájového (Bombus lucorum) bylo zjištěno, že jako stimul pro kladení vajíček matky bez problémů přijímají nejen kokony nebo dělnice vlastního druhu, ale i kokony B. terrestris. Většinou přijmou i jednu mladou dělnici B. terrestris jako pomoc s dochovem vlastních dělnic první generace. V rodinách chovaných v laboratoři dochází často k brzkému bodu zvratu (switch-point) a pohlavní potomstvo je produkováno již v druhé nebo třetí generaci, čímž se liší od druhu B. terrestris. Ve srovnání s uměle přezimovanými matkami zakládají matky odchycené v přírodě početnější rodiny, které produkují také více mladých matek.
Návaznosti
| 2B06007, projekt VaV |
|